Zápisník

// Avantasia vydá nové album a zahraje v Praze

Tobias Sammet na Facebookovém profilu včera ohlásil novou desku pro rok 2019 s názvem Moonglow. Současně tato „supergroup“ vyrazí na světové turné. S Prahou počítá v úterý 2. dubna 2019 ve Fóru Karlín.

Lístky jsou v prodeji od dnešního dne v cenách 750 a 950 Kč (stání a stání před podiem).

// Můj hudební rok 2017

Letos jsem si dal trochu načas, takže svoje zápisky z loňských koncertů přináším až v dubnu :-)

Limetal

Skupina Limetal vznikla před nedávnem jako výsledek vnitřních rozporů uvnitř tehdejší sestavy Citronu (Pařízek, Bartoň, Vlasák, Šperl, Michalík). Radim Pařízek zůstal sám na jedné straně barikády, a jelikož vlastnil všechna práva na název kapely i texty písní, postavil si nový Citron, kam se vrátil po dlouhých letech na post zpěváka Ladislav Křížek.

Odpadlíci z Citronu se tak stali Limetalem (původní slovní hříčka – limeta místo citronu – už zůstala napořád). Jelikož jim Radim Pařízek přes právníky zakázal zpívat texty Citronu (tady pořád zuří boje mezi ním a zbytkem kapely, údajně se pod všechny společné texty navzdory skutečnosti podepsal jen Pařízek), partička celkem rychle přispěchala s přetextovanými písněmi a vydali tak první kompilaci Pravdu ukáže čas.

Teprve loni vyšla první původní deska s jednoduchým názvem Limetal. A chlapci ji na Valentýna pokřtili v Lucerna Music Baru. Za kmotry přišli členové skupiny Kabát. Na konci nechyběla autogramiáda.

Na koncertě zazněla taky jedna neobvyklá skladba. Byl jí Rock n' Roll démon, píseň, kterou zpíval samotný Stanislav Hranický! Tedy samozřejmě jen ze záznamu. Jedná se o mix studiových nahrávek Standy Hranického doplněných o zpěv Fanyho Michalíka. Druhou zajímavou skladbou byla píseň Karolína. Ta se nachází na novém albu a je poctou zesnulé fanynce, která kapelu doprovázela na všech koncertech. Během této písně dostalo prostor i dámské smyčcové duo.

S Fanym Michalíkem se Limetal orientuje spíše hardrockově a na nové desce je to hodně vidět. Osobně jsem víc fanoušek Limetalu než zbylého torza Citronu. Ale dá se říct, že obě „poloviny“ našly svoje fanoušky a návrat Ládi Křížka může být pro někoho zajímavá událost.

Předskokankami byly půvabné dámy z ostravské hard rockové kapely Kapriola.

Limetal

Eric Martin

Eric Martin je synonymum pro americkou skupinu Mr. Big, s kterou nedávno natočil novou desku Defying Gravity a teď ji propaguje na turné po světě. Loni jsme ho mohli u nás slyšet zpívat v rámci projektu Avantasia, na jehož nejnovější desce se taktéž pěvecky podílel. Kromě toho si na přelomu loňského a letošního roku střihnul sólové evropské turné. Když nic jiného, všichni si pod značkou Mr. Big určitě pamatujete předělávku od Cata Stevense, Wild World, nebo jejich neúspěšnější skladbu To Be With You.

Eric Martin vyjel s welšským muzikantem Davidem Cotterillem a zahráli Praze v natřískané Nové Chmelnici plně akustickou show plnou písniček od Mr. Big. Jeho hlas je snadno rozpoznatelný a v akustickém podání (opravdu jen dvě kytary) dostávaly jeho písně z řadovek Mr. Big nový kabát. Takže občas tu písničku znáte, ale jinak než podle názvu nebo refrénu ji nepoznáte. Eric Martin je taky je hodně ukecaný. Dobíral si neustále někoho v publiku, zvláště jednoho pána v bundě kousek ode mě, který mu buď nerozuměl, a tudíž nevěděl, že se ho to týká, anebo se na něj velmi nelibě mračil.

Každopádně za mě celkem příjemná změna. Po sérii vymlácených bubínku z metalových megakoncertů, jeden trochu klidnější večer.

Sabaton + Accept

Sabaton je u nás velmi oblíbená (podle některých hudebních „kritiků“ trochu přehypovaná) kapela, a tak na turné k albu The Last Stand nemohla chybět Praha.

Předkapelou večera byli švédští elfové z Twilight Force, relativně mladá powermetalová partička, se svým krátkým setlistem.

Potom už nastoupila na podium první z hlavních hvězd večera. Halu rozduněl Wolf Hoffmann se svoji kapelou Accept. Mezi odehranými skladbami nechyběly klasiky z dob Uda (Princess of the Dawn, Balls to the Walls) i nové písničky se současným zpěvákem. Mark Tornillo rozhodně není zelenáč, s kapelou už je nějakých 8 let a mnohými je považován za adekvátní Udovu náhradu. Ač byl setlist poměrně krátký (10 skladeb), maestro Wolf Hoffmann se hodně předváděl a vystřihnul si nejedno kytarové sólo, takže to zas tak krátké nebylo :-)

Wolf Hoffmann

Celou show Sabatonu otevřela skladba Ghost division, klasika z dob Art of War. Následovala Sparta, titulní píseň právě ze zmiňovaného nového alba The Last Stand. Jedná se samozřejmě o starověkou řeckou Spartu, ne tu pražskou. Píseň oslavuje statečnost spartského krále Leonida a tři stovek dalších spartských vojáků proti perské přesile v bitvě v průsmyku u Thermopyl – tak jak to známe např. z filmu 300. Na pódiu tak kapelu doplnili spartští vojáci a i samotný Joakim zpíval ve vojenské přilbici.

Trochu nezvykle dostala příležitost i akustická kytara. Final Solution tentokráte zazněla ve formě balady za doprovodu akustických kytar.

V Česku získal Sabaton za poslední album již zlatou desku, a tak došlo k předání přímo na pódiu. Zároveň jsme se od kapely dozvěděli, že současná tour je zatím největší v historii. Nechyběl samozřejmě krtek, a neodmyslitelné „ještě jedno pivo“.

Pokud trochu sledujete dění u nás, mohli jste si všimnout, že Joakim díky svým českým kořenům mohl být nominován a dokonce i zabodoval v tuzemské anketě Český slavík, kde loni skončil na pátém místě. Letos způsobila trochu rozruch dodatečná úprava pravidel a Joakim byl o možnost umístit se v anketě připraven. Mnozí, hlavně fanoušci a promotéři metalových koncertů, tento čin pořadatelské společnosti odsoudili.

Sabatonu jsem podlehl relativně nedávno. Jejich koncerty, podobně jako třeba Kiss (a teď mě třeba sežerte), považuji za záruku dobré zábavy.

Deep Purple

Deep Purple stále nešli do důchodu. A tak u nás opět byli naposled. Vydali novou desku Infinite a opět se chystají možná skončit.

Předskokanem byli kanadští Monster Truck, hardrocková kapela z Ontaria. Kytarista se oblékl do dresu Jaromíra Jágra. To je asi tak jediné, co si z jejich vystoupení pamatuju.

Deep Purple představili novou desku. Stage byla vyvedena jako polární krajina, což korespondovalo s designem jejího obalu. Samozřejmě zaznělo všechno, na co jsme zvyklí, včetně několika novinek.

Na co se určitě můžete spolehnout, je to, že vám Don Airey zahraje Smetanovu Vltavu. Celkově to rozhodně nevypadalo, že se skupinka staříků chystá do důchodu. I v tisku si koncert vysloužil obdivné reakce.

Deep Purple

Edguy

O o koncertu německých Eguy jsem se rozepsal už dřív.

Orden Ogan + Rhapsody

Kvůli koncertu Orden Ogan jsem si nakonec musel vyřídit i voličský průkaz, protože se konal během víkendu voleb do poslanecké sněmovny. Povedlo se, státní aparát neselhal, takže jsem zvládl splnit obě své povinnosti (občanskou i tu posluchačskou).

Orden Ogan jsem nikdy předtím neposlouchal. Až neustálé básnění kamaráda mě donutilo si je pustit a … neznělo to zas tak špatně. Abych trochu prozkoumal neznámé vody, lístek jsem si koupil.

Předskokany byli kanadští Unleash the Achers s půvabnou zpěvačkou Brittney Slayes. Jak už to na Chmelnici bývá, kvalita zvuku začíná hodně špatně, u hlavní hvězdy večera je v pohodě. Takže jsem byl z předskokanů trošku rozpačitý. Ale určitě si je ještě někdy pustím.

V Rhapsody of Fire se zase děly změny. Všichni asi víme, že nejprve odešel zakládající kytarysta Luca Turilli a založil si vlastní odnož (a vystupují jako Luca Turilli's Rhapsody). V roce 2016 kapelu opustili i dlouhodobý zpěvák Fabio Lione a bubeník Alex Holzwarth. Ti se přidali k Turillimu a dalším a v rámci seskupení Rhapsody Reunion rozjeli turné k 20. výročí vzniku kapely. V původní kapele tak zůstal už jen klávesák Alex Staropoli.

V současné době tedy na turné fungují dvě sestavy: Ta, která připomíná dobu největší slávy – tedy všichni kromě Alexe Staropoliho. Ten objíždí svět pod značkou Rhapsody (of Fire). Na Chmelnici koncertoval právě Alex. Nejsem odborník na danou kapelu, ale vystoupení mě vskutku bavilo, Giacomo Voli je rozhodně dobrý zpěvák a pro mě byl koncert hřebem večera. Mimochodem, „Reunion“ teď zahrál v březnu 2018 ve Zlíně.

Pak přišla na řadu hlavní hvězda večera a já po pár písních odešel. Orden Ogan jsou u nás celkem oblíbení, ale já měl pocit, že poslouchám pořád tu samou písničku. Na desce se to snadno schová, ale naživo je podle mě hodně na škodu, pokud je zpěvák zároveň kytaristou. Tak trochu na to „dojel“ i Kai Hansen (v počátcích Helloween). Prostě mi to typicky metalové střídání kytarových sól a pěveckých partů znělo nudněji než jinde. Sorry jako.

Helloween - Pumpkins united

Vrchol loňského roku přišel už v listopadu. Otázky reunionu padaly na členy současných Helloween už od 30. výročí kapely. O tři roky později se to povedlo, takže jsme si mohli vychutnat současnou kapelu doplňenou Kaiem a Michim, a ze záznamu zprostředkovaně i s Ingem. Mnohými hudebními recenzenty u nás byl koncert Helloween označován jako metalová událost roku. Více v samostatném článku o Helloween reunionu v Praze.

Michal Ambrož a Hudba Praha

Mám dojem, že formace Hudba Praha se rozpadá a obnovuje tak často, že si nikdy nemůžete být jisti, zda se koncert bude konat. Před pár lety jsem se takhle těšil na tradiční mikulášskou v Akropoli a kapela stihla ukončit činnost ještě dřív, než jsem si koupil lístek. Momentálně existují dvě seskupení, Hudba Praha Band, a Michal Ambrož vystupující jako Michal Ambrož a Hudba Praha.

Během koncertu zazněly jednak skladby z posledního alba DeGenerace a také nedávno vydaného sólové alba Srdeční příběh, na kterém se podílel i David Koller. Potom samozřejmě nechyběly všechny ty skvělé songy za posledních 30 let existence.

Přišli i dva hosté. Kromě již zmíněného Davida Kollera, který si střihl s kapelou pár pecek Jasné Páky (včetně notoricky známé Majolenky), se objevil ještě Michal Prokop, který si zazpíval Až si pro mě přijdou funebráci. Koncert se konal v den výročí úmrtí prezidenta Václava Havla, což bylo několikrát zmíněno, s povzdechem na aktuální politické a společenské dění.

Ambrož, Koller, Prokop

Další čtení:

// Helloween - Praha 25. listopadu 2017

Během letošního podzimu se začal plnit sen spousty metalových fanoušku po celém světě. Německá kapela Helloween přibrala na turné své původní členy. Jediné dva pamětníky Michaela Weikatha s Markusem Grosskopfem tak doplnil zpěvák a kytarista Kai Hansen, a druhý zpěvák v historii kapely, Michael Kiske.

O víkendu, v sobotu 25. listopadu, dorazila tato sestava i k nám. Tipsport aréna byla vyprodaná nějakou dobu dopředu a rozhodně se potvrdilo, že Česko je baštou fanoušků této partičky z Hamburku (koncert údajně navštívilo přes 12 tisíc lidí).

Večer rozjely skladby z Keeperů, epická Halloween a zábavný Dr. Stein. Kai Hansen se držel kytary, zpěv obstarávali střídavě (většinou se střídali i během jednotlivých skladeb) Michi a Andi. První blok písní vyplňovaly kousky od Keeperů dál. Nejnovější skladbou byla Waiting For The Thunder z dosud předposlední desky Straight Out Of Hell.

Poté se plně dostal ke slovu i Kai Hansen. V jeho podání tak zazněly skladby z první etapy kapely, s Kaiem ještě za mikrofonem. Prostor tak dostaly písně z debutového eponymního EP a prvního LP Walls Of Jericho, tj. Starlight, Ride the Sky, Judas a Heavy Metal (Is The Law). Mohli jsme se tak vrátit do speedmetalových začátků kapely.

Kai Hansen zpívá písně z Wall of Jericho

Pódium bylo pojato celkem skromně. Jediným dekoračním prvkem byly fragmenty dýně obepínající Daniho bicí soupravu. Veprostřed bylo předsunuté molo, na které vyráželi na střídačku všichni kytaristé a zpěváci.

Stage byla doplněna o projekční stěnu, na které se střídaly asi tři druhy obsahu. Během písní se jednalo většinou o grafiku připomínající desku, z které aktuální píseň pochází, v prostřihu pak živý přenos ze stage. Přestávky mezi skladbami vyplňovala dvojice kreslených postaviček Seth & Doc, kteří svými „zábavnými“ scénkami, např. parodujícími jednotlivé členy kapely, měli zřejmě rozesmát místní publikum. Na mě to spíš působilo jako trapná natahovačka.

Po Hansenově vystoupení se opět pokračovalo v režii Kiskeho a Derise. Nechybělo samozřejmě bubenické sólo. To bylo tentokráte pojato trochu neobvykle. Bylo oživeno vzpomínkou na prvního bubeníka kapely, Ingo Schwichtenberga, který odešel ve stejnou dobu jako Kiske – a bohužel o pár let později spáchal sebevraždu, ovlivněn dlouhodobou schizofrenií a drogami. Na projekční stěně jsme tak mohli vidět dobové záběry Ingových bubenických vystoupení, při kterých jej naživo doprovázel současný bubeník kapely, Dani Löble.

Standardní set (tedy před téměř hodinovými přídavky) zakončovala skladba How Many Tears, která podle slov Andiho Derise byla první, kterou ve svých 17 letech – v době, kdy s kapelou neměl nic společného – v podání Helloween slyšel, a tak je prý příznačné touto skladbou celý set ukončit.

Všichni na pódiu

Samozřejmě, jak je na koncertech již zaběhlé klišé, kapela se na pódium ještě dvakrát vrátila, aby přídavky poslala spát vroucí pražské publikum. Po mé zřejmě nejoblíbenější Eagle Fly Free následovala superdlouhá Keeper Of The Seven Keys (Part 2). Druhou část přídavků obstaraly Future World a šílená I Want Out, při které začaly mezi diváky lítat obrovské nafukovací balóny a tak se ke koncertování a fandění přidal volejbalovo-fotbalový zápas mezi hudebníky a fanoušky. Úplně nakonec zavalilo publikum moře oranžových a bílých konfet a koncert byl u konce. Kapela odměnila své věrné před pódiem hromadou trsátek, paličkami a blánami do bubnů. Jedna z nich mi přistála na hlavě a tak bylo nasnadě si ji vzít domů. Mimochodem, pokud jste o sobotní noci potkali po Praze lidi s obrovskými oranžovými balóny, pravděpodobně šli z koncertu. Balóny se daly velmi obtížně vypustit a do tramvaje se s tím fanoušci zřejmě nevešli. Hrstka odhodlaných pak ještě několik minut po skončení hledala v hromadě papírků poztrácená trsátka.

Suvenýr

Za mě to byl naprosto perfektní a nezapomenutelný večer bez viditelné chybičky. Michael Kiske, který se potýkal na začátku turné s hlasovými problémy, byl ve formě. Tak trochu šlo o jeho přítomnost na tour o něco více než u Kaie Hansena, kterého jsme po boku Helloween v poslední době viděli častěji, v rámci turné Hellish Tour 1 a 2, i když tam se jednalo spíše o dva oddělené koncerty Helloween a Gamma Ray. Tohle byl opravdu první reunion od rozpadu nejslavnější sestavy.

Kompletní setlist si můžete projít zde. Trochu mě zklamalo, že nezazněl nový singl Pumpkins United, který vydali před startem turné. Na Youtube jistě najdete veškerý obrazový materiál z daného koncertu, mávání mobilem je totiž oblíbené i u metalheads.

Další čtení

// Iron Maiden vydají nový žívák a přijedou opět k nám

Britští nestárnoucí Iron Maiden vydají 17. listopadu záznam koncertů z turné The Book Of Souls World Tour v letech 2016-2017, dvojalbum The Book Of Souls: Live Chapter. Stejně tak existuje z turné obrazový záznam, který před dvěma dny umístili na svůj Youtube kanál.

K nám se chystají 20. června 2018 na letňanské výstaviště v Praze v rámci turné Legacy Of The Beast European tour. Předprodej lístků začíná příští týden.

// Setlist Helloween reunion turné Pumpkins United

Němečtí Helloween v hlavním městě Mexika dnes zahájili světové turné Pumpkins United s původními členy. Playlist si můžete prohlédnou tady.

Je sice možné, že za měsíc se může setlist malinko obměnit, ale prozatím můžete „trénovat“ společně se mnou:

O mně
SW developer, amateur tennis player, rock'n'roll & heavy metal fan.