Vítejte

Vítejte na mé stále stejné podobě osobní stránky. Najdete tu nejrůznější výžblebty z mé pochroumané mysli. Také tu najdete nějaké informace o mých (většinou již neaktivních projektech). Pokud jste z ČVUT FEL nebo FIT, možná vás bude zajímat moje školní stránka.

// Můj hudební rok 2015

Rok 2015 byl na hudební události pro mě celkem hodně bohatý. Na všechno si asi už nevzpomenu, následující řádky shrnují jen to nejzásadnější.

Sabaton

Této kapele jsem se dlouho vyhýbal. Pak se objevilo album Heroes, které jsem poslouchal pořád dokola. Možná za to taky může skladba Far From the Fame vyprávějící příběh československého leteckého maršála Karla Janouška. Tuto skladbu kapela představila o rok dříve na vizovickém festivalu Masters of Rock.

Sabaton - Far from the Fame

Bylo to poprvé, co jsem navštívil Forum Karlín. To disponuje kvalitním zázemím (šatny, wc, občerstvení na place), což mi chybí hlavně u velkých koncertů v O2 Aréně. Všechny lístky byly za jednu cenu, takže se vyplatilo přijít dřív. Tak velkému sálu by segmentace místa pro stání možná prospěla (nebo by prospěla aspoň mně :-)).

Na kapele je jednoznačně vidět orientace na válečná témata. Jedno z jejích prvních alb se jmenuje The Art of War, podle díla čínského generála Sun Tzu. Stage je většinou vyzdobena tankem, skupina nosí maskáče a zpěvák Joakim Brodén i tričko připomínající brnění. Joakim má Česko moc rád (jeho matka je češka). Sympatie domácího publika si získává popíjením piva. Kdykoliv jej publikum vyzve, reaguje na pokřik „ještě jedno pivo“.

Akustika ve Foru Karlín je úžasná. Nicméně hlasitost nasadil zvukař až děsivou. I přes mé špunty v uších to chvílemi pobolívalo. Ani si nedokážu představit, kolik dní bych pak slyšel pískot, kdybych je neměl. Každopádně byla to velká show, která rozhodně stála za to. Mimochodem, na jaře 2017 k nám Sabaton přijedou znovu, to „představí“ své nové album The Last Stand, které vyjde toto léto.

Don Airey & Band

Don Airey nahradil před mnoha lety v Deep Purple slavného klávesistu Jona Lorda. Do té doby hrál v několika stejně slavných kapelách. V klubu Nová Chmelnice představil jednak písně ze svého nejnovějšího solového alba Keyed Up, o zbytek programu se postaraly hitovky z Deep Purple a jeho bývalých kapel, především Rainbow, Ozzy Osbourne solo.

Zpěvákem tohoto seskupení byl Carl Sentence, jehož české publikum bude nově znát jako nástupce Dana McCaffertyho ve skotských Nazareth, kteří se v Čechách také rádi zastavují. S touto novinkou překvapil zdejší publikum právě během vystoupení.

Roxette

Roxette je legenda našeho mládí. Kdo z nás nezná písně typu The Look, nebo Joyride. I když už je to trochu jiný šálek čaje, než srkám nyní, rozhodl jsem se, že oslavu 30. výročí kapely si nenechám ujít.

Marie Fredriksson se na začátku tisíciletí poprala s nádorem na mozku a po úspěšné léčbě se vrátila na koncertní podia. V roce 2015 však zřejmě nebyla úplně fit. Celý koncert seděla na stoličce, nicméně na kvalitu jejího zpěvu to vliv nemělo. Pohybovou složku tedy zajišťoval její parťák Per Gessle, který na podiu dováděl o to víc.

Podle novinek z dubna 2016 byl z důvodu obav o Mariino zdraví zbytek výroční tour zrušen.

Def Leppard

Kapela, na kterou jsem čekal hodně dlouho. Před nedávnem jsem si jejich koncert chtěl vynahradit sledováním filmového záznamu Live Hysteria, ve které mě trochu překvapila ne zas tak oslnivá forma zpěváka kapely.

Moje obavy ovšem zmizely s prvními hity, které rozpoutaly dvouhodinovou vlnu nostalgie v očích staříků kolem mě a znovuobjevené historie u mě a mých vrstevníků. Stage byla prostě úžasná. Různé barevné projekce střídaly fotografie z historie kapely. Joe si stříhnul Two Steps Behind na akustickou kytaru.

Kiss

Kiss jsem prostě musel vidět znova, tentokrát v kotli. Od mé poslední návštěvy přibylo nové album Monster a další kompilace k 40. výročí vzniku kapely. Takže samozřejmě nemohl chybět … koncert. Živá vystoupení patří k tomu nejlepšímu, co vám může kdejaká kapela nabídnout. O Kiss se mluví jako o pionýrech tzv. stadionového rocku a rozhodně to za těch 40 let vypilovali. I když se některé „atrakce“ vystoupení opakovaly (např. Paulova lanovka doprostřed publika) a začátek byl tentokráte dost strohý, rozhodně to nebylo podle kopíráku. I když mě teda dostalo zjištění, že video během intra, kdy kapela nastupuje útrobami haly na pódium, je předtočeno, a navíc je pro celé turné stejné (stačí porovnat záznamy z různých měst na Youtube :-)).

Součástí koloritu účasti na koncertu v kotli je urvat co nejvíc suvenýrů. Na rockových koncertech lítají hlavně trsátka. Konkurence je ale veliká, a tak cokoliv ukořistit dá starost. Já měl velké štěstí. Po tradičním plivání krve, výletu ke střeše haly a písničce God of Thunder zahodil Gene Simmons do tmy trsátko a to se z vrchu pódiové konstrukce tmou sneslo až k mým nohám. Takže tenhle suvenýr byl bez práce :-)

Trsátko Gena Simmonse

Vzpomínka na Petra Kalandru

O Petru Kalandrovi vím akorát, že působil ve skupinách Marsyas a Bluessession. Díky koncertu jsem se dozvěděl, že působil, kromě jiného, v bluesovém seskupení ASPM. Na koncertě se kromě kapely Bluessession a ASPM sešli ostatní hudebnící, s kterými Petr vystupoval, tj. například Vladimír Mišík a Vladimír Merta.

Mně oslovuje asi nejvíce tvorba BluesSession. I když se z velké části sestává z cover verzí Dylanových hitů, osobnost současného kapelníka Olina Nejezchleby a vtip schovaný v textech písní se mi prostě líbí. BluesSession byla věnována velká část programu.

Roger Waters - The Wall (film)

Koncert jako takový jsem v O2 aréně před lety neabsolvoval. Z nějakého důvodu je mi Waters z celého původního ansáblu Pink Floyd nejméně sympatický. Vzpomínám, že jsem tehdy dal přednost revivalu Australian Pink Floyd Show (který rozhodně stojí za to).

Musím říct, že koncerty byly dle snímku fenomenální. Film byl sestaven ze záznamů několika venkovních koncertů ve Spojených státech a stage, která prý u venkovních koncertů měřila i 150m, je vskutku úžasná. Během koncertu se mění a roste na ní samozřejmě zeď, kterou na konci skladby The Trial sbourají (Tear down the wall!).

Film je prošpikován civilními záběry Waterse, který svým Rollsem navštěvuje pomníky padlých a vzpomíná na místech, kde je pochován jeho otec a dědeček, kteří oba padli během obou světových válek.

Film vyšel i nedávno na BluRay/DVD. Doporučuju se podívat.

Gamma Ray

Banda kolem Kaie Hansena slaví 25 let a po loňské nové desce Empire of the Undead a Best Of kompilaci přišlo i narozeninové turné, které se odehrálo v poslední době čím dál oblíbeném klubu Meet Factory na pražském Smíchově.

Celkem krátkou dobu před koncertem se ke kapele připojil „záložní“ zpěvák. Kai Hansen to odůvodnil slovy, že dlouhá koncertní šnůra moc nesvědčí jeho hlasivkám a že si chce dopřát volnosti na stage (podobnost se situací v Helloween před zapojením Kiskeho je čistě náhodná). Na rozdíl od Kiskeho, který po svém nástupu odzpíval snad všechno, Frank Beck mi zatím na pódiu přišel jako komparsista.

Jak se na správnou narozeninovou party sluší a patří, došlo i na překvapení. Kromě reggae vložky do skladby I Want Out z dob Helloween se jednalo o hosta v podobě Ralfa Scheeperse, původního zpěváka skupiny. Ten se údajně ke kapele přidal na koncertě v Berlíně a pár dalších koncertu si s nimi zazpíval. Vtipné je, že někteří mí známí, zarytí fanoušci Gamma Ray, ani neví, že se podílel na zásadních albech v historii kapely. :-)

Whitesnake

David Coverdale loni vydal Whitesnake re-edici písní z alb Burn a Stormbringer, na nichž se podílel během působení v Deep Purple, pod názvem Purple Album. Značná část písní tak byla z tohoto alba a koncert v novém hávu připomínal jeho éru z dob Purplů, včetně notoricky známé You Keep On Moving, kterou Coverdale napsal společně s Glenem Hughesem.

Whitesnake - Stormbringer

Samozřejmě zazněly i klasické Whitesnake vypalovačky v čele s Here I Go Again a zakončené písní Still of the Night v přídavku. Osobně jsem si koncert užil o chlup víc než před lety, kdy Whitesnake předskakovali Judas Priest taktéž v Praze. Přeci jenom zde byl Dave hlavní hvězdou a nevyplňoval jen čas čekání na Judas Priest.


Kromě těchto velkých akcí byl rok 2015 plný jiných koncertů. Samozřejmě jsem byl na Mňáze, přičichl jsem i ke ska (ne moc spokojeně) v podání Sta zvířat, a našel se i čas na pro mne již klasiku Queenie nebo Blue Effect.

// LDAP přes SSL s self-signed certifikátem v Thunderbirdu

Přidat LDAP adresář jako zdroj kontaktů v Thunderbirdu se může v případě SSL připojení s self-signed certifikátem trochu zkomplikovat. Z nějakého důvodu se neobjeví známý dialog pro přidání výjimky, jako jsme zvyklí při připojení na mailserver.

Následující postup by měl pomoci při manuálním přidání výjimky:

  1. Běžte do editoru předvoleb (aka about:config, NastaveníRozšířenéObecné, tlačítko Editor předvoleb).
  2. Vložte nový (nebo upravte existující) řetězec s klíčem 'network.security.ports.banned.override', nastavte hodnotu na '636'. Toto nastavení vypne blokování portu 636 pro obecné použití (více na http://www-archive.mozilla.org/projects/netlib/PortBanning.html).
  3. Běžte do NastaveníRozšířenéCertifikáty → tlačítko CertifikátyServeryPřidat Výjimku.
  4. Napište adresu vašeho serveru 'your_ldap_host:636' do políčka Adresa, klikněte na Získat certifikát, poté na Schválit bezpečnostní výjimku.
  5. Přidejte si váš LDAP adresář do kontaktů. Můžete použít SSL.
  6. Nyní můžete hodnotu nastavení 'network.security.ports.banned.override' vrátit na původní hodnotu, již není potřeba.

Snad pomohlo ;-)

Další příspěvky ...

About me
SW developer with academic approaches, amateur tennis player, rock'n'roll & heavy metal fan and sometimes a dreamer :-)
Twitter