Před nějakým časem jsem se rozhodl nahradit svůj sice postarší, ale stále zachovalý HP Compaq nx6310 za něco novějšího, menšího a vytrvalejšího. S Compaqem jsem byl spokojen, na svou dobu to byla dobrá koupě, navíc jsem měl tenkrát limitovaný rozpočet. Časem mi ale pár věcí začalo vadit.
- Rozměry a hmotnost. 15” není sice úplně největší notebook (mimochodem, je na šířku menší než nové širokoúhlé 14”), poslední dobou jsou navíc v módě ještě větší, ale 2.5 kg je po chvíli znát a ani v batohu na zádech se rozhodně neztratí.
- Výdrž na baterie. Dvě a půl hodiny byly v době své koupě ve své kategorii celkem obstojná výdrž, ale časy se změnily. Po zkušenostech z konference v Londýně, kdy jsem byl odkázán jen na baterii, mi došlo, že dvě a půl hodiny je opravdu málo.
- Bluetooth, případně čtečka na karty. Bluetooth jsem používal v podobě USB dongle Microstar, který byl v pohodě. Mimo jiné přes bluetooth synchronizuji se svým telefonem, občas se na cestách připojím přes telefon k internetu. Problém s vyjímatelnými zařízeními ovšem nastává, pokud necháte dongle doma zapíchnutý v USB hubu. Čtečka paměťových karet mi zas tolik nechyběla. Ke svému kompaktu od Panasonicu mám sice k dispozici dokonce dva kabely (Panasonic nemá USB-mini), ale čtečka v telefonu je zoufale pomalá a opět není problém kabel někde nechat.
- Výkon. To v mém případě není až zas tak horké. Ale občas si virtualizuji nějakou linuxovou instalaci, kde provádím roztodivné kousky. A to už můj starý Celeron M v Compaqu občas nestíhal. A to nemluvím o HD videu na YouTube :-)
- Dock. Moje HP nemá dokovací konektor, takže tím možnost pohodlnějšího připojování odpadá. Na používání notebooku jako univerzálního nástroje pro práci vás za chvíli začne štvát při příchodu/odchodu připojit/odpojit neskutečné množství kabelů, počínaje napájecím kabelem, síťovým konektorem, jedním nebo dvěma USB huby se vším nutným příslušenstvím, externím monitorem, konče reproduktory a pro paranoiky i Kensingtonem. Přeci jen zacvaknutí do docku je něco jiného.
Po týdnech a týdnech úmorného přemýšlení, překecávání sebe sama, že opravdu ten nový notebook už potřebuju (to bylo asi nejtěžší) padla volba na Lenovo a stále ještě populární dědictví od IBM v podobě modelové řady ThinkPad X, konkrétně tedy X201i. Ten se od svého dospělejšího bratříčka X201 liší především Intel Core i3 procesorem, velikostí RAM, absencí 3G modulu a dokovací stanicí s optickou mechanikou přímo v balení, ale také výrazně cenou. V posledních dnech připadal v úvahu také HP EliteBook 2540p, který rozhodně taky nevypadá špatně. Jenže stojí ještě o pár kaček víc a v té ceně přidává jen DisplayPort přímo na těle, což ale zas nebylo tolik rozhodující, protože jsem ten dock (a na něm DisplayPort je) stejně tak nějak chtěl. A navíc podle obrázků má vystouplejší baterii. Podle papírových parametrů by na tom oba stroje měly být s výdrží přibližně stejně.
Co se mi líbí
Po několika měsících používání jsem s notebookem většinou spokojen. Stroječek má několik vlastností, které mě dostaly.
- Trackpoint. Vysloužil si první místo, snadno vede nad touchpadem, ze kterého jsem si udělal jen scrollovátko.
- Klávesnice. Thinkpady mají v současnosti asi nejlepší klávesnici mezi notebooky. I na 12” prckovi máte k dispozici stejně velkou klávesnici jako na velkých Thinkpadech. Svými vlastnostmi snadno překoná 95% konkurence. Přesto by se našlo několik výtek.
- Integrovaná lampička. To je naprosto úžasná věc. Modelová situace: Sedíte v autobuse, na klíně otevřený notebook (ano, dvanáctipalcový notebook se vám v autobuse vejde na klín). Čtete si maily s prstem na trackpointu a chcete odpovědět. Můžete začít ukazováčky hledat klávesy F a J podle výstupků, ale občas se to prostě nedaří. Tedy současně stiskněte klávesu úplně vlevo dole (Fn) a úplně vpravo nahoře (Page Up) a rozsvítí se LED lampička ve víku. Nemyslel jsem si, že z ní budu někdy tolik nadšený, ale je to fakt šikovná věc.
- Hmotnost. Necelých 1 a půl kilogramu (s šestičlánkovou baterií) je fakt luxus. Sice existují ještě menší stroje (viděl jsem naprosto placaté Vaio), ale tohle se dá lehce srovnat s netbookem. V batohu o něm vůbec nevíte a lehce jej udržíte v jedné ruce, aniž riskujete vykloubení zápěstí.
- Dock. Již žádné přepojování kabelů! Jedním cvaknutím máte s titěrného notebooku stolní počítač s normální klávesnicí, myší a monitorem.
- Integrovaná grafika. Sice nejsem nějaký skalní hráč, nicméně grafický čip integrovaný v i3 procesoru v pohodě utáhne Unreal Tournament 2004 nebo OpenArenu (opensource klon Quake III Areny) na externím FullHD monitoru. Nutno přiznat, že tohle není deviza jen tohoto notebooku, ale nových Intel procesorů obecně.
- Software od IBM/Lenovo. Thinkpad Access Connections je naprosto skvělý. Detekuje lokalitu připojení na drátové síti podle MAC adresy gatewaye nebo podle SSID bezdrátové sítě. Pro každou lokalitu dokáže aplikovat jiná nastavení IP nebo povolit DHCP a zaplňuje tak mezeru ve Windows. Můžete tak mít v domácí síti statickou IP a všude jinde používat DHCP.
Co mi vadí
- Klávesnice. Sice jsem ji před chvílí vychválil až do nebes, ale něco by se našlo. Klávesnici měl HP Compaq ještě o krapet lepší. Nebudu tu nadávat na klávesu Fn úplně vlevo, na to si časem zvyknu. Klávesnice je ale celkem hlučná. Klávesnice na Compaqu nebyla téměř slyšet. Dále mi vadí umístění klávesy Escape. Ta je umístěna ještě nad řadou s funkčními klávesami, což je jednak dost daleko pro malíček, a hlavně většinou zmáčknu F1 na jejím místě a spustím nápovědu aktuálního programu. Na to si bohužel nezvyknu. Dále mi překáží klávesy pro pohyb prohlížeče zpět a kupředu, umístěné v bloku kurzorových kláves. Jelikož je schopně nahradí Alt a směrové šipky, tyto klávesy akorát překážejí a už jsem několikrát stiskl zpět místo šipky doleva při editaci textu ve webovém formuláři a přišel tak o napsaný text. Poslední výtka je k numerickému bloku. Na Compaqu se dalo psát na numerickém bloku při stisknuté Fn (při psaní na české klávesnici občas třeba takovou hvězdičku potřebujete), na Thinkpadu musíte zapnout Num Lock. Mimo to, Altap Salamander má některé funkce na výběr souborů namapované na numerické klávesy.
- Pískání. Snad každý druhý model Thinkpad trochu píská. Je to téměř neslyšitelný zvuk, který se přenáší audiorozvody v notebooku a v mém případě hlavně v docku. Čili jej slyšíte i v reproduktorech připojených v docku, v tělě notebooku nikoliv. V mém případě se to projevuje jen při připojení v elektrické síti, ale jsou lidé, co si stěžují i na pískání při běhu z baterie. Není to až zas takový problém, nicméně při naprostém tichu v místnosti je to slyšet. Při poslouchání metalu mě to neomezuje :-).
- Různé drobnosti. Notebook, nebo spíš Windows 7, mají občas zmatek z přenášení. Mám nastaveno, aby se notebook uspával při zaklapnutí víka jen při napájení z baterie. Nevím proč, ale stává se mi, že se notebook neuspí, místo toho jen zhasne displej a při opětovném otevření se začne uspávat. Odevzdaně čekám na nějaký update, který tohle spraví.
To je asi tak všechno, co jsem schopen vyjmenovat. Plusů a mínusů má daný notebook jistě více, nicméně toto jsou ty nejvýraznější a spousta z nich se jistě projeví až při delším používáním. Třeba se jednou k tématu vrátím a doplním zde delší zkušenosti.
Komentáře