V pátek někteří z nás předčasně oslavili Vánoce (teda aspoň já). Metalové seskupení Avantasia pod taktovkou Tobiase Sametta se vrátilo na cesty a krátkou sérií koncertů v Evropě i ve světě těší fanoušky v předvánočním čase. Spolu s kolegy jsme se vydali do nejbližšího možného místa mezi zastávkami tohoto turné, do “kulturáku” v německém Lichtenfels. Velký dík patří především Štefanovi, který nás odvezl v pořádku tam i zpět a na rozdíl od nás nemá řidičák jen na machrování a zabírání místa v peněžence.
Po šíleném týdnu na silnicích jsme se tedy v pátek vydali pro jistotu co nejdříve, nicméně za celou dobu jsme stáli akorát v kratší koloně poblíž nějakého města, takže nás přibližně v půl šesté večer přivítalo zasněžené Lichtenfels. Místo konání jsme po zápasu s navigací (adresu nezná snad žádná online mapa ani navigace) našli překvapivě správně. Parkoviště v tu dobu téměř zelo prázdnotou, obsazená byla asi jen jedna řada a před vchodem čekalo několik nejotrlejších fanoušku, včetně polského party-vanu, jak jej někdo z nás pojmenoval. Po kratší objížďce města spojené s tankováním jsme se i my přidali ke skupince největších bláznů a v pekelném mrazu čekali na sedmou hodinu, kdy se měla hala otevřít. Čas a pocit mrazem odumírajících končetin jsme si krátili - jak jinak - FELáckým humorem.
V sedm hodin se dveře haly otevřely a doposud klidný dav se začal cpát dovnitř. Vevnitř se nekonalo žádné šacování a detekční rámy jako v O2 Aréně (mohli by se pánové v Praze učit), jen dámy byly požádány o nahlédnutí do kabelek. V klidu jsme se odebrali do sálu, po cestě zvládli šatnu a občerstvení a v pohodě obsadili místa asi ve třetí řadě uprostřed. Žádná brutální tlačenice, jakou jsem zažil na Aerosmith, se nekonala. Buď byli všichni ještě znehybněni venkovní teplotou, nebo jsou v tomhle Němci slušnější než Češi. Povinná byla taky zastávka u stánku a pořízení Wicked Symphony trička. Koncert začal asi o půl hodiny později, tedy v půl deváte. Předkapela se nekonala, jak bylo anoncováno, show měla trvat necelé tři hodiny.
Tobias si s sebou přivezl kolegy Michaela Kiskeho, Kaie Hansena a Boba Catleyho a také nováčky od Scarecrow trilogie, charismatického Jorna Landeho a zpěvačku Amandu Somerville. Kytary obstarali Sascha Paeth (který se pořád tak divně usmíval) a Oliver Hartmann. Abych uvedl všechny (tady musím citovat Wikipedii), zbylými účinkujícími byli Michael “Miro” Rodenberg na klávesy, basák Robert Hunecke-Rizzo a Felix Bohnke na bicí.
Setlist tu nemá cenu dopodrobna rozebírat, najdete jej například zde. Bylo to v podstatě best-of výběr a podle toho vypadala i nálada v publiku, které burácelo od prvních akordů. Velmi působivé byly mocné předehry na klávesy, během nichž člověku běhal mráz po zádech a dav si žádal vystupující na plac.
Úplně nejvíc mě dostal šibalsky vyhlížející Kai Hansen v klobouku a s hůlkou v písních Toy Master, ale hlavně Death is Just a Feeling, v jehož podání byla píseň naprosto dokonalá.
Velmi mě pak potěšila vystoupení Michaela Kiskeho, který shodil vlasy a na pódium dorazil v černém kulichu. Ten jednak připomněl své kousky z Metal Opery, a pak zastoupil Klause Meineho v písni Dying for an Angel. Jeho hlas se za ta léta vůbec nezměnil. Po čase se chopil svého červeného Véčka Kai Hansen a na poslední kousky zkompletoval trojlístek kytaristů. Mohli jsme tak vidět dva kolegy ze zlatých dob Helloween pospolu. Při Kiskeho poplácání po ramenou mi skoro ukápla slza. Kdyby mohli oba dorazit 19. prosince do Incheba arény na koncert Helloween, tak bych se asi zbláznil štěstím.
Závěr patřil nejprve dlouhé představovačce účinkujících. Pak (nebo předtím?) přišla titulní píseň Avantasia, to už řval v hale asi každý. Vystoupení zakončila medley z písní Sign of the Cross a Seven Angels a bezmála tříhodinová show byla u konce.
Cesta domů byla zpestřena zlomyslností navigace, která nás pro jistotu poslala jinou cestou, než jsme přijeli, a konzumace pekelně ostrých chipsů, kterou provázelo nejedno ostřejší slovo. Brzy už jsme zase dýchali pražský smog a dalo se říct jediné - tenhle výlet se opravdu vyplatil. V případě Avantasie si totiž nemůžete být jistí, zda někdy a kde své turné zopakují. Nicméně teď je nejvyšší čas se připravovat na zakončení sezóny, Helloween 19. prosince v Praze …
Komentáře