Kulturní svět byl v roce 2020 hodně zasažen koronavirovou pandemií a tak došlo na přesun (v tom lepším případě) nebo i rušení celých turné. Jako výsledek toho všeho jsem stihl jen jeden muzikál a jeden koncert. Zbytek hudební kultury zajišťovalo Spotify a YouTube.
The Greatest Show - Live in Concert
Možná jste zaznamenali celkem úspěšný muzikálový film The Greatest Showman o slavném promotérovi P. T. Barnumovi a jeho “muzeu” kuriozit s Hugh Jackmanem v hlavní roli. Film má celkem chytlavý soundtrack (za mě titulní The Greatest Show nebo A Million Dreams). Samotný film můžu doporučit. Jednak uvidíte Hugh Jackmana zpívat a tančit, druhak je to opravdu velká show. Pokud máte rádi muzikálové filmy, nudit se rozhodně nebudete.
Hudebně divadelní počin z českého produkčního prostředí si do jména vzal právě titulní píseň z onoho filmu a ve zkratce jej celý převyprávěl. Představení dominuje svérázná choreografie doplněná akrobatickými a cirkusovými prvky. A do toho bubnují Groove Army.
Ze zpěváků jsem nikoho neznal, což není zas tak překvapivé, z české muzikálové produkce jsem toho totiž opravdu moc neviděl. Jedinou povědomou tváří byla Andra Holá (jméno jsem si musel dodatečně dohledat), kterou jste mohli vidět v soutěži Eurovision Song Contest nebo dříve v jedné z talentových soutěží v televizi.
Celý příběh je o plnění snů, i autoři show se rozhodli plnit sny. Na konci každého představení tak umožnili někomu, kdo se předem přihlásil, vystoupit a “splnit si sen”. Údajně padla i nějaká ta veřejná nabídka s sňatku. V “náš” večer dostala možnost vystoupit před celým sálem mladá holčička - zpěvačka - a zazpívat si s oběma dětskými představiteli titulních rolí písničku A Million Dreams.
Samotné představení mě nenadchlo tolik jako samotný film, ale pokud jste Greatest Showmanovi naprosto propadli, návštěvu doporučuji.
Australian Pink Floyd Show
Asi je netřeba představovat. Aussie Pink Floyd jsou nejznámější tribute kapelou Pink Floyd na světě. Nick Mason o nich údajně s úsměvem na rtech řekl, že jsou možná ještě lepší než oni. Kapela je tu s námi od roku 1988 (tedy od doby, kdy Pink Floyd - tedy už bez Waterse - ještě hráli).
Pro mě to byl druhý jejich koncert po celkém dlouhé době. Opět se konal v holešovické hokejové hale a opět byl famózní.
Čeho jsem si okamžitě všiml, byla obměna ve zpěvácích. Zatímco minule skoro vše odzpíval kytarista (s hlasem položeným na úrovni Davida Gilmoura) a na psychadelické kousky přispěchal sólo zpěvák, nyní měla kapela dedikovaného zpěváka na většinu songů.
Co do provedení jednotlivých skladeb se opravdu jedná o špičkový cover band a těžko naleznete někoho lepšího. Stage byla doplněna typickým kruhovým projekčním plátnem s reflektory a občas se zjevila nafukovací obluda. Oproti minule chyběly 3D projekce, které tehdy doplňovaly druhou polovinu představení.
A pak?
Pak do toho koronavirus hodil vidle. Všechny koncerty byly postupně zrušeny nebo přeloženy na další rok. Tohle je tak díky tomu asi nejkratší hudební deníček za celou dobu sepisování. Doufejme, že se situace vylepší a již jednou přeložené koncerty proběhnou. V březnu nás totiž čekají Freedom Call / Primal Fear a v květnu Helloween.
Komentáře