Zápisník

// Studoval jsem FEL - dějství páté

Moje působení na vysokoškolské půdě poslední dobou dost pokulhává, takže je záhodno dokončit můj egohonící seriál o mém pobytu tady co nejdříve. Ty nejemotivnější vzpomínky zůstaly z prvního ročníku, všechno dál tak už nějak splývá, takže se příspěvky pomalu zkracují až limitně skončí na nulové délce :-).

Pátý semestr byl pro mě důležitý hlavně ze dvou důvodů. Jednak jsem si musel sehnat bakalářku. Naštěstí to nebyl až zas takový problém a trochu mi v tom vypomohl slušný výsledek v loňském předmětu Databázové systémy. Takže jsem si v rámci semestrálního projektu a bakalářky trochu procvičil C++ a KDE3/Qt3.

Ale hlavně jsem měl předmět Programovací jazyky a překladače, který definitivně určil směr vývoje mého studia na škole. Byl to jeden z předmětů, který měl pro mě rozhodně nějaký přínos a nebylo to žádné nudné kreslení krabiček v UML. Se semestrálkou jsem se celkem vyblbnul. Není to sice nic extra, ale vznikla celkem funkční aplikace, na jejíž některé fíčury jsem hrdý :-). Spojil jsem to se semestrálkou do Pokročilého C++ a zabil tím spolehlivě vánoční prázdniny. Na základě pozitivních zkušeností s předmětem jsem se přihlásil na magisterský obor Systémové programování.

Páté zkouškové bylo vlastně vůbec úplně nejlehčí za celé studium. Silvestr jsem strávil učením na předtermín z Principu telekomunikačních systému a 4.1. mi už chyběla jen jedna zkouška. Tou byly zabijácké Architektury počítačových systémů, které měly každoročně celkem zajímavé skóre. Ovšem APS byly opravdu velmi zajímavý předmět, ostatně jako asi všechny hardwarové předměty, co jsem měl možnost studovat. Ale 18.1. bylo hotovo a stačilo dodělat nějaké ty zápočty. A ano, je nutno přiznat, že Ondra měl z písemky z APS víc bodů než já, o čemž mluví dodnes.

Pak už zbývají jen střípky. Koupil jsem si první notebook HP Compaq nx6310 a mohl vyřadit můj obstarožní Pentium desktop.

Michael Schumacher to poprvé zabalil ve Formuli 1 (všichni víme, jak dlouho mu to vydrželo).

Absolvoval jsem školní lyžařský kurz v Rokytnici nad Jizerou. Seznámil jsem se tam s mnoha úžasnými lidmi, potrápil si kosti na nejlepší sjezdovce v ČR a zamiloval si Futuramu :-)

A ta největší sranda měla teprve příjít v létě …

Další čtení:

// Studoval jsem FEL - dějství čtvrté

Čtvrtý semestr měl být můj druhý semestr na oboru Výpočetní technika. Ten první dopadl až na letecký den na lyžích velmi dobře a tak jediná věc, které jsem se obával, byl poslední elektrotechnický opruz v mém studiu – Měření na číslicových obvodech. Tento předmět byl tedy strašák hlavně před začátkem semestru. Jeden ze cvičících byl totiž celkem vyhlášený zabiják, který vás bez perfektní přípravy prostě vyhodil z laborky a museli jste nahrazovat. Naštěstí pro nás výpočetkáře se ten rok v sestavě cvičících neobjevil a všichni to přežili ve zdraví.

Tento semestr jsem měl také poprvé k dispozici v Praze vlastní počítač. No, počítač. Bylo to v tu dobu 10 let staré Pentium na 120MHz s 80MB RAM, do kterého jsem se snažil nainstalovat Debian Sarge, jelikož mi Linux pro školní záležitosti, na rozdíl od Windows, tenkrát aspoň k něčemu byl. Několik nocí jsem tak trávil před blikajícím 14„ 60Hz monitorem a bastlil v emulátoru terminálu semestrálky na OSY a UNX, pro jistotu vzdáleně na školním serveru, abych odlehčil už tak vytíženému počítači (kdo tenkrát zkoušel na podobném stroji spustit moderní browser typu Mozilla Firefox nebo Opera – je jedno, zda na Windows nebo v Linuxu – asi chápe). Kromě rychlejšího GCC (jednou jsem se pokoušel o kompilaci MPlayeru a Sylpheedu, trvalo to pekelně dlouho) jsem taky nemusel řešit přenositelnost Linux → Solaris.

Kromě výše zmiňovaných předmětů jsme měli jeden velice užitečný předmět, Jednotky počítače, díky kterému jsem přestal koukat na PC jako na černou krabičku, které „něco“ dělá. Programování mikrokódu řadiče CPU byla celkem zábavná věc, která člověku dala informaci o tom, jak „to“ asi pracuje. Pak samozřejmě teoretická informatika, která znalosti z DSA doplnila o grafové algoritmy a ucelila tak takový „must have“ okruh znalostí z teorie algoritmů.

Na druhé straně oblíbenosti byl předmět Softwarové inženýrství. Nevím, jak je tomu nyní, ale na FEL to prostě tehdy zvládnuté moc nebylo. Ostatně, jeden z mých čerstvých kolegů bakalářů si na to postěžoval již tenkrát. Předmět společně s cvičícím, který se nás týden co týden snažil přesvědčit, že jsme sračky, mě tenkrát utvrdil v myšlence, že softwarové inženýrství asi chtít studovat nebudu. V té době to ve mě vyvolalo velmi silný odpor ke „kreslení krabiček“, kterého se ale naštěstí postupně zbavuji.

Ze strašáka zkouškového období se nakonec staly OSY, nicméně se mi povedlo tenkrát trhnout rekord v bodech ze zkoušky, k čemuž se mi dostalo i gratulace od cvičícího. Nutno uznat, že na konci druháku jsem byl asi na vrcholu svých mentálních sil a 5 hodin spánku denně mi prostě muselo stačit. Po prázdninách už to bylo jen horší :-) Čekal mě třeťák, výběr bakalářky a trochu volnější režim.

Další čtení:

// Vodafone Zlepšujeme - potřetí

O víkendu mě Vodafone v souvislosti se začátkem nového zúčtovacího období (u mě 16. v měsíci) konečně převedl na jejich nový systém. Ihned po přihlášení se Vodafone omlouval:

Dobrý den, převedli jsme Váš zákaznický účet na zcela nový systém, který přináší větší flexibilitu v aktivaci služeb a lepší kontrolu výdajů. Protože jde o komplexní změnu, načítání některých položek v internetové samoobsluze může probíhat pomaleji. Prosíme o trpělivost. Usilovně pracujeme na tom, aby systém běžel co nejrychleji a bezchybně. Děkujeme za pochopení. Váš Vodafone

Jediné, co jsem v systému v ten okamžik postrádal, bylo vyúčtování (ale v pohodě - byl víkend). V pondělí se vyúčtování objevilo a šlo ihned uhradit platební kartou. Trochu jim vázla informace o zpracování platby. SMSka s potvrzením dorazila vzápětí. Informace v samoobsluze se objevila s denním zpožděním dnes ráno.

Takže v současné době jsem převeden na nový systém, web ukazuje všechno, co by (aspoň podle mě) ukazovat měl. S rychlostí je to zhruba stejné jako předtím. Z hlediska vzhledu doznal web samoobsluhy menších designových změn, informačně zůstává při starém. Zobrazuje prakticky stejný graf o vyčerpání volných jednotek jako stará verze.

Jediná výrazná změna po přechodu na nový systém je možnost aktivovat si nějaký balíček okamžitě a nikoliv až k dalšímu zúčtovacímu období, což je velmi příjemná změna. Zatím jsem na paušálu moc krátce na to, abych mohl referovat o tom, jak moc je to výhodné/nevýhodné, nicméně podle předběžných odhadů jsem na tom stejně jako s předplacenkou, když vezmu v úvahu dotovaný telefon. Jelikož ale původní nabitá karta přestala existovat (tj. včetně slev, viz), tak stejně nemá cenu to řešit :-)

// Studoval jsem FEL - dějství třetí

Po prvním roce matematiky, fyziky a elektrických předmětů přišla konečně satisfakce v podobě studia na oboru Výpočetní technika a předměty tématicky bližší mému zaměření.

Do druhého ročníku jsem se těšil z výše uvedených důvodů jako malý kluk. Semestr začínal opět celkem vtipně ve čtvrtek. Pro mě Ruštinou a pak cvičením z Databázových systémů. Současně tím můj školní týden skončil. Pokračoval v pondělí v půl osmé v K1 na Karláku trojblokem přednášek DBS, LOB a DML. Zde jsem pravděpodobně poprvé bojoval se spánkem, protože přednášky „o víkendu v noci“ jsou zlo v kteroukoliv roční dobu. Nicméně zadařilo se a já si vzpomínám, že jsem se poprvé probudil uprostřed přednášky s vytlačeným zipem od bundy v obličeji.

Byl to můj první semestr na výpočetce a všechny předměty (až na ekonomické PMA, sorry) jsem si náležitě užíval. Na DBS se tenkrát ještě dělaly velmi obsáhlé semestrálky včetně use-casů, příruček a všeho možného. Nynější studenti můžou být rádi, že spousta těchto fíčur vymizela a byla nahrazena „otravným“ XML v podstatně jednodušší skladbě. Každopádně, novoroční přetížení školního Oracle serveru bývalo i tenkrát. Tvoření semestrálky na SKD a LOB jsem si pro změnu zpříjemňoval zimními kratochvílemi. Onehdy byl přes Vánoce u nás v nížině sníh (!!!) a já stavěl po spoustě let sněhuláka.

Zkouškové jsem začal tradičně netradičně. První týden jsem vyjel na hory. To má jednu hlavní výhodu - nemůže se stát, že by pak kvůli zkouškám třeba nezbyl čas. Bohužel jsem neudržel svoje lyžařské umění na uzdě a třetí den se stylově proletěl snožmo po hlavě z černé sjezdovky a bylo po horách. Sebraly mě dvě sličné lyžařky a zavolaly mi taxi horské služby. Bohužel jsem jim pak už nestihl osobně poděkovat … Verdikt zněl zlomená klíční kost. Tudíž jsem se uvelebil na gauči a učil se na zkoušky, které mě čekaly příští týden. Mimochodem sjíždět na skútru horské služby sjezdovku, obutý do přeskáčů, přidržujíc se jen jednou rukou, je strašné peklo. A to jsem statečně pohrdal těmi sáňkami za skútr.

Zbytek zkouškového jsem absolvoval s ortézou na ramenou a ve vytahaném svetru, protože to bylo jediné, co jsem na sebe dokázal obléct. Paradoxně mi ortézu pak sundali po absolvování poslední zkoušky. První týden mě čekalo oddychové kombo SKD+DBS, které jsem přestál v pohodě s dvoudenním odstupem. Největší vítr jsem měl z Datových struktur a algoritmů (které, jak jsem slyšel, dostaly letos nový rozměr) a jejich „lebečkových“ otázek v písemce. Jejich vtip spočíval v tom, že jste vybrané otázky nesměli moc pokazit, jinak jste letěli nezávisle na celkovém počtu získaných bodů. Lebečkovým „peklem“ jsem prošel a nakonec se i přes svůj trochu nepohodlný zdravotní stav ukecal do druhé nepovinné fáze zkoušky, což se vyplatilo. Zbývala matika, které jsem se celkem bál. Nicméně ústní se pak nějak povedla a já si poprvé z FELu odnášel čistý štít na konci semestru. A pak jsem si došel na chirurgii, kde mi řekli, že moje klíční kost u rovnější nebude, a ortézu mi sundali. Čekalo mě ještě 14 dní zkouškového vyplněné poleháváním s rukou zavěšenou v šátku a příprava na další dávku předmětů.

Další čtení:

// Vodafone Zlepšujeme - podruhé

Možná jste to již slyšeli. Vodafone u lidí převedených na nový systém začal SMSky odeslané z Vodafone Parku účtovat jinak. Podle tohoto sdělení byla na „starém systému“ SMSka odeslaná do cizí sítě účtována podle tarifu zákazníka, popř. odečtena z volných SMSek v rámci paušálu. U zákazníků na novém systému ovšem toto neplatí a Vodafone explicitně určuje ceny ke každému tarifu. Například u nových tarifů „Na míru“ je cena SMS 1.80 Kč. Pokud se podíváte do ceníku, zjistíte, že i bez měsíčního paušálu budete za SMS odeslanou z telefonu platit 1.50 Kč, s paušálem za 55Kč (se službou Po svém) třeba jen 1.20 Kč. Čili za komfort odeslané SMS z webu do cizí sítě si připlatíte minimálně 30 haléřů. Jsou to sice drobné, systém stál hromadu peněz a programátoři musí také něco jíst. Ale, nemožnost použití volných SMS z paušálu to zabíjí. Takže díky, nechci. Mám telefon s klávesnicí, případně MyPhoneExplorer :-)

Edit: Zdá se, že ceník se drobet změnil a za SMSku z Vodafone Parku do cizí sítě zaplatíte na novém systému 1.50 Kč, nezávisle na vašem tarifu a SMS balíčku.