Dneska jsem zrušil účet na PayPalu. Měl jsem jej od roku 2009. Tehdy to byla jedna z možností, jak platit bezpečně na světovém internetu a nedávat tak každému webu na potkání údaje o jedné jediné platební kartě, kterou člověk v té době měl, protože bankovní poplatky byly standardem za všechno. Pamatuju si, že jsem jej v prvopočátcích dobíjel bankovním převodem a platil z něj za Last.fm, a za nákupy na internetu, tehdy hlavně eBay.

S nástupem levných bank (mBank, Air Bank, …) a později různých fintechů (Revolut, Curve, …) se usnadnil přístup k dalším bezplatným kartám vhodným pro různé „rizikové“ platby na internetu. Z PayPalu se tak pro mě stala zbytečná služba, která vám navíc na potkání neustále cpe svůj předražený směnný kurz (o kterém tvrdí, jak je výhodný). A každý rok trochu upraví UI, aby ta směna byla čím dál tím méně odmítnutelná.

Jedinou pro mě poslední výhodou bylo použití na různých video a audio streamingových službách (Eurosport Player, Spotify atd.). Tam totiž ještě nedávno nešlo platit Revolutem nebo Curve, protože jimi vydávané karty se hlásily jako z Velké Británie. A streamingová služba jako součást licenčních politik vyžadovala kartu stejné státní příslušnosti. Šlo ale použít zabalení do PayPalu, kde jsem měl účet ověřený jako český. Ta doba už je taky pryč, protože jak Revolut, tak Curve již vydávají MasterCard karty s českým BIN, a jdou zadat napřímo, navíc bez rizika, že se PayPal přepne do režimu „výhodného kurzu“.

Nedávno jste jistě zaznamenali informace o zavedení poplatků za nepoužívané PayPal účty. Sice se to týká jen účtů s nějakým zůstatkem (což tam již dávno nemám), ale nikdy neříkej nikdy. Od toho je krůček k tomu si poplatek stahovat z karty.

Podle mě již PayPal pro nákupy na internetu nemá takový smysl. Fintechy nabízejí virtuální jednorázové karty pro platby na internetu, navíc s mnohem výhodnějším kurzem. PayPal to navíc zabíjí nesmyslně vysokými poplatky obchodníkům a na každém rohu číhá směna nevýhodným kurzem. PayPal už má podle mě jen smysl pro lidi, kteří potřebují posílat peníze po světě mimo EU, kde se pomalu stávají standardem bezplatné SEPA platby.

Kulturní svět byl v roce 2020 hodně zasažen koronavirovou pandemií a tak došlo na přesun (v tom lepším případě) nebo i rušení celých turné. Jako výsledek toho všeho jsem stihl jen jeden muzikál a jeden koncert. Zbytek hudební kultury zajišťovalo Spotify a YouTube.

Možná jste zaznamenali celkem úspěšný muzikálový film The Greatest Showman o slavném promotérovi P. T. Barnumovi a jeho „muzeu“ kuriozit s Hugh Jackmanem v hlavní roli. Film má celkem chytlavý soundtrack (za mě titulní The Greatest Show nebo A Million Dreams). Samotný film můžu doporučit. Jednak uvidíte Hugh Jackmana zpívat a tančit, druhak je to opravdu velká show. Pokud máte rádi muzikálové filmy, nudit se rozhodně nebudete.

Hudebně divadelní počin z českého produkčního prostředí si do jména vzal právě titulní píseň z onoho filmu a ve zkratce jej celý převyprávěl. Představení dominuje svérázná choreografie doplněná akrobatickými a cirkusovými prvky. A do toho bubnují Groove Army.

Ze zpěváků jsem nikoho neznal, což není zas tak překvapivé, z české muzikálové produkce jsem toho totiž opravdu moc neviděl. Jedinou povědomou tváří byla Andra Holá (jméno jsem si musel dodatečně dohledat), kterou jste mohli vidět v soutěži Eurovision Song Contest nebo dříve v jedné z talentových soutěží v televizi.

Celý příběh je o plnění snů, i autoři show se rozhodli plnit sny. Na konci každého představení tak umožnili někomu, kdo se předem přihlásil, vystoupit a „splnit si sen“. Údajně padla i nějaká ta veřejná nabídka s sňatku. V „náš“ večer dostala možnost vystoupit před celým sálem mladá holčička – zpěvačka – a zazpívat si s oběma dětskými představiteli titulních rolí písničku A Million Dreams.

Samotné představení mě nenadchlo tolik jako samotný film, ale pokud jste Greatest Showmanovi naprosto propadli, návštěvu doporučuji.

Asi je netřeba představovat. Aussie Pink Floyd jsou nejznámější tribute kapelou Pink Floyd na světě. Nick Mason o nich údajně s úsměvem na rtech řekl, že jsou možná ještě lepší než oni. Kapela je tu s námi od roku 1988 (tedy od doby, kdy Pink Floyd – tedy už bez Waterse – ještě hráli).

Pro mě to byl druhý jejich koncert po celkém dlouhé době. Opět se konal v holešovické hokejové hale a opět byl famózní.

Čeho jsem si okamžitě všiml, byla obměna ve zpěvácích. Zatímco minule skoro vše odzpíval kytarista (s hlasem položeným na úrovni Davida Gilmoura) a na psychadelické kousky přispěchal sólo zpěvák, nyní měla kapela dedikovaného zpěváka na většinu songů.

Co do provedení jednotlivých skladeb se opravdu jedná o špičkový cover band a těžko naleznete někoho lepšího. Stage byla doplněna typickým kruhovým projekčním plátnem s reflektory a občas se zjevila nafukovací obluda. Oproti minule chyběly 3D projekce, které tehdy doplňovaly druhou polovinu představení.

Australian Pink Floyd Show

Pak do toho koronavirus hodil vidle. Všechny koncerty byly postupně zrušeny nebo přeloženy na další rok. Tohle je tak díky tomu asi nejkratší hudební deníček za celou dobu sepisování. Doufejme, že se situace vylepší a již jednou přeložené koncerty proběhnou. V březnu nás totiž čekají Freedom Call / Primal Fear a v květnu Helloween.

Další čtení:

• Můj hudební rok 2021
• Helloween vydali první singl Skyfall z připravovaného reunion alba
• Můj hudební rok 2020
• Nové album Helloween přijde příští rok
• Můj hudební rok 2019
• Helloween vydali reunion živák United Alive
• Můj hudební rok 2018

Dlouho očekávané řadové album německých Helloween je tu co nevidět. Skupina, která před 3 roky spojila síly s původními zpěváky Kaiem Hansenem a Michaelem Kiskem, vydá v této jedinečné sestavě řadové album. Dnes to oznámili na sociálních sítích.

První singl s názvem Skyfall vyjde 2. dubna 2021. Celé album potom v létě téhož roku.

Sdružení CZ.NIC nedávno spustilo u služby MojeID možnost přihlášení k portálům veřejné správy (více). Uživatelé služby MojeID se tak mohou přihlásit se svým účtem k různým službám státní správy bez nutnosti mít aktivní datovou schránku nebo eObčanku. Jedinou podmínkou je zabezpečení MojeID účtu FIDO certifikovaným tokenem.

V rámci kampaně při spuštění rozdává CZ.NIC token GoTrust IdemKey aktivním nebo pozvaným uživatelům. Asi jsem nebyl na MojeID zas tolik aktivní a proto velké díky Radku Zajícovi za pozvánku, díky které můžu být v druhé (nebo třetí?) vlně. Po obdržení emailu s pozvánkou se stačilo proklikat odkazy z emailu, přihlásit se na MojeID, odsouhlasit podmínky kampaně a zanedlouho přišel potvrzující email o zaslání tokenu.

Z minulosti mám validovaný účet MojeID kvůli správě .cz domén, což v době před GDPR umožňovalo v registru domén skrýt některé kontaktní údaje (a taky jste dostali pěknou USB flashku ). Jako zabezpečení přihlášení k MojeID jsem dosud používal 2FA pomocí jednorázového kódu (TOTP), což státní správě nestačí a je potřeba vyšší forma ověření. Tou je právě tzv. bezpečnostní klíč. Buď HW token (např. výše zmíněný IdemKey, popř. nejnovější Yubikey), nebo jiné řešení splňující FIDO certifikaci L1, např. i softwarové klíče v aktuálních Windows 10 (služba Windows Hello) nebo Androidu od verze 7.

Token dorazil tak rychle, jak je v případě České pošty možné. Druhý pracovní den od odeslání jsem měl v emailu avízo o uložení zásilky na poště. Po půl hodině čekání ve frontě jsem si tak nesl domů obálku s neobyčejnou klíčenkou.

Token IdemKey od MojeID

Zprovoznění samotného tokenu na počítači je otázka pár vteřin. Operační systém jej sám aktivuje (v Linuxu je nutno přidat pravidlo pro udev). Měl jsem strach z použití ve Windows 7, protože oficiální stránka hovoří o Windows 10, nicméně to se asi týká služby Windows Hello. Ve Firefoxu token fungoval na první dobrou. Po přihlášení na MojeID dosavadním způsobem je nutno klíč spárovat s účtem. Po spárování se výchozí 2. faktor nastaví na token, nicméně stále se lze přihlásit do MojeID za pomoci stávajících 2. faktorů. Pouze pokud se chcete přihlásit do portálu státní správy, je možnost náhradního druhého faktoru zakázána.

Přidání bezpečnostního klíče

Přidání bezpečnostního klíče 2

Přidání bezpečnostního klíče 3

Nově nastavený klíč pak můžete použít k ověření při dalším přihlášení. Stačí zastrčit token do volného USB portu a na vyžádání se dotknout tlačítka na jeho těle. Dole lze přepnout na původní TOTP ověření (pokud máte nastaveno).

Přihlášení tokenem

Najdete jej i potmě -- svítí

Po spárování tokenu je možno přistoupit k aktivaci přístupu ke státní správě. Pokud máte eObčanku, je to v pohodě a ověříte se pomocí ní. Pokud ne, tak jako já, musíte na CzechPoint. Systém vám vygeneruje žádost o zaslání informací z registru obyvatel do datové schránky CZ.NIC. Nejbližší CzechPoint mám poštu, takže mě zase čekala další obligátní půlhodina ve frontě. Paní mě překvapila tím, že se mě začala ptát (a kam to teda chcete poslat?), což jsem nečekal, ale společnými silami jsme tam našli adresu datovky CZ.NIC. Okamžitě po opuštění pošty mi dorazil email, že můžu na MojeID pokračovat.

Generování žádosti pro ověření na CzechPoint

Poté už jsem byl schopen se přihlásit na Portál občana a podívat se na stav bodového konta řidiče a hned poté na elektronický portál ČSSZ a vyžádat si sestavení informačního listu důchodového pojištění (abych zjistil, že mi tam chybí pár let školy). Při přihlášení je nutné vždy zvolit možnost e-identita.cz, a v dalším kroku již uvidíte v nabídce MojeID (tak jako zde je přihlášení přes NIA ID nebo eObčanku). Přihlášení tokenem je vyžadováno, nelze přepnout na TOTP.

Výběr metody přihlášení

Výběr metody přihlášení 2

Souhlas s poskytováním údajů. Stačí jednorázově.

Portál občana vám toho moc nenabídne. Kromě přehledu o platných osobních průkazech (a možnosti se nechat emailem notifikovat o konci jejich platnosti) už nabízí z těch zajímavých věcí jen možnost kouknout se na náhled karty řidiče. To portál České správy sociálního zabezpečení má služeb přehršel. Většina má formu žádostí a pro využití se ovšem bez datové schránky neobejdete. Některé služby (jako např. informační list důchodového pojištění) mají možnost náhledu na webu portálu.

Informační karta řidiče

Další ze zajímavých služeb je webová aplikace e-Receptu pro pacienty, kde se dostanete k přehledu všech na vaši osobu vydaných e-Receptů.

Na mobilu token funguje obdobně. Vzhledem k tomu, že nemám redukci na USB-C, testoval jsem pouze NFC variantu. V Androidu bohužel máte jednu jedinou volbu a tou je prohlížeč Chrome. Ve Firefoxu jakási podpora byla, ale s novou verzí (Fenix) zmizela. Nepodařilo se mi dohledat, kdy by měla být zpět.

Přihlášení na mobilu

Přihlášení na mobilu

Oproti TOTP (Google Authenticator, Authy apod.) má HW token jednu nepopíratelnou výhodu. Nelze z něj na dálku ukrást seed (teda nemělo by to jít ), což u TOTP při troše neopatrnosti jde. Dále je celý mechanismus o chlup odolnější proti phishingu, protože jednorázový kód z vás může útočník nebo falešný web vylákat, token vždy komunikuje s příslušným webem přímo (přes Web Authentification API). Na rozdíl od TOTP ale neuděláte zálohu (jediným řešením je mít druhý token – ideálně zamknutý v trezoru).

Za mě můžu říct, že MojeID je momentálně ta nejpohodlnější cesta, jak se přihlásit k webům státní správy, pokud si nechcete z nějakého důvodu pořizovat jako fyzická osoba datovou schránku (a plnit povinnosti z toho vyplývající). Oproti eObčance nemusíte mít žádnou čtečku, veškeré příslušenství je součástí tokenu.

Nutno dodat, že některé služby státní správy nelze bez datové schránky použít.

Chcete svůj vlastní token? Řekněte si o pozvánku, nebo navštivte https://overeno.mojeid.cz. Token lze samozřejmě použít i se spoustou jiných služeb, Googlem počínaje, Githubem konče.

Letošek bude ve znamení koronavirových hudebních prázdnin, tak aspoň se zpožděním ohlédnutí za loňským celkem vydařeným rokem.

Avantasia opět přijela do města. Co byl před deseti lety svátek, kdy Avantasia navštívila několik festivalů a odjela dokonce i menší turné, dnes už to zas taková rarita není. A trochu se mi zdá, že se Avantasia stala Sammetovou hlavní kapelou místo Edguy, o kterých jsem již dlouho neslyšel … ale snad mu jen křivdím.

Zatímco prvotiny Metal Opera 1 a 2 byly přehlídkou hudebních all-stars nejen za mikrofonem, poslední alba se omezují spíš jen na hostující zpěváky. Nové album Moonglow sklidilo u kritiků úspěch, mně už to až asi na dvě skladby přišlo jako přes kopírák. Growlující Mille Petrozza ve skladbě Book of Shallows je skvělým zpestřením jinak vysoko posazeného hlasového fondu celé Avantasie. Úvodní jedenáctiminutový singl The Raven Child jako když už jsem slyšel před lety na The Mystery of Time.

Citelně zde chyběl Michael Kiske. Vyčerpán Helloween reunionem tentokrát turné odřekl. I na desce participoval jen na jedné písni. Reach out for the Light (které nazpíval pro album Metal Opera ještě na tajňačku) tak bylo letos naživo dost divné a obecně to prostě špatně znělo.

Chyběla i Amanda Somerville. Mezi backing vokálistkami tak mohla zazářit Adrienne Cowan, kterou do Avantasie přivedl Sascha Paeth (předtím produkoval album její domovské kapele). Disponuje opravdu obrovským rozsahem, takže na pódiu dokázala vyzpívat Kiskeho i Petrozzu. Mimochodem Adrienne zazpívala na Saschově prvním soukromém albu. A moc hezky.

Kromě stálic (Sammet, Paeth, Rodenberg, Hartman, Bohnke, Lande, Catley) a poslední dobou vyskytujících se Erica Martina, Ronieho Atkinse a Herbieho Langhanse jsme mohli poprvé vidět Geoffa Tateho (ex-Queensryche), což mě hodně potěšilo. Jeho party na desce Moonglow jsou vynikající.

Za mě to byla ze všech tří návštěv asi ta nejméně příjemná. Zejména díky absenci (a nenahraditelnosti) Michaela Kiskeho. Pro skalní fanoušky to byla samozřejmě povinnost. A jak je u Avantasie tradicí, nemuseli jste se otravovat předkapelou a dostali jste za vstupné 3h nepřetržitého hudebního pásma.

Dave Coverdale od minula pro změnu neobměnil sestavu. U bicích seděl fenomenální Tommy Aldridge, jehož sólo bylo rozhodně jedním ze světlých momentů večera. Na rozdíl od Purple tour v roce 2015 se Whitesnake vrátili k tradičnímu repertoáru, zazněly i skladby z nového alba Flesh & Blood (např. Shut up & Kiss me). Skladbu od Deep Purple jsem neslyšel snad ani jednu. Setlist trval něco přes hodinu a David válil jako zamlada a nadále oblažoval publikum ekvilibristikou s podstavcem mikrofonu (Freddie Mercury hadr).

Def Leppard přijeli v 30 let tradiční sestavě. Většina písní se točila z trojice alb Pyromania, Hysteria a Adrenalize, ale zazněly i kousky z nejnovějšího eponymního alba (Man Enough). Phil Collen vypadá na člověka po šedesátce bez trička pořád ve formě. Scénu opět zdobila obří projekce a některé motivy vypadaly efektně. Během jedné písně jsem se zakoukal do promítaných fotografií až jsem zapomněl sledovat vystupující.

Def Leppard v Praze 2019

Def Leppard byli v roce 2019 byli uvedeni do Rocknrollové síně slávy. Pro mě jsou nepřehlédnutelnou součástí osmdesátek. A naštěstí je mohu slyšet naživo i dnes.

KISS to po dlouhé době u nás rozbalili naplno, a zaplnili fotbalový stadion pod širým nebem. Podle prohlášení Paula Stanleyho si na Eden našlo cestu 38 tisíc lidí.

Přišel jsem celkem pozdě (neobtěžoval jsem se na BSP – mělo pršet a navíc jsem je už viděl dostatečněkrát), akorát na začátek ZZ Top. Hned u vchodu jsem byl trochu opařen cenou merchu, tričko už dosáhlo psychologické hranice 1000 Kč v pánské variantě, což je zatím rekord. Takže jsem odolal. Jako nejlepší koupě se nakonec ukázal vratný kelímek na pivo za 75 Kč, který měli ve 4 variantách, takže pijani si odnášeli domů celou sbírku za celkem příznivou cenu.

ZZ Top jsem si poslechl sice s chutí, ale je to trochu mimo můj záběr, takže jsem vyčkával hlavně další vystoupení.

KISS měli samozřejmě novou stage a jiný nástup. Ostatní triky zůstaly při starém (Paul Stanley na lanovce, sestřelování kusů stage „raketou“ z kytary). Gene Simmons během svého tradičního vystoupení s pliváním krve tentokrát nevylétl k nebesům, ale nechal se tam vyvézt plošinou, která byla součástí stage a nástupu. Asi už se na to taky moc necítí. Co mě udivilo, že za celou dobu koncertu nikdo nezmínil skutečnost, že by to mělo být naposled. Že by zas jen marketingový trik? Dnes už samozřejmě víme, že Kiss přijednou ještě (minimálně) jednou v létě.

Odměnou za pozdní příchod byla pozice až u zvukařů a tím pádem perfektní zvuk. To trochu vyrovnalo zklamání ze světelné show, která byla bohužel ovlivněna denním světlem. Teprve ke konci koncertu se začalo stmívat a tak se atmosféra náležitě vylepšila.

O přídavky se nejprve postaral Eric Singer aka Cat a zazpíval největší ze všech balad – Beth (o které Peter Criss tvrdí, že ji současný bubeník nemá právo zpívat). Poté přišly vysloveně tradiční Crazy Night (při kterém vlétly mezi lidi balóny) a Rock 'n Roll All Nite, kdy pro změnu publikum zasypaly pestrobarevné konfety.

Pro mě to byl třetí koncert Kiss v životě. Jediný pod širým nebem (předtím na Julisce jsem byl ještě na základce). Byla to příjemná zkušenost, i když ten pravý zážitek z KISS získáte jedině za tmy.

Kiss v Edenu v Praze 2019

Nick Mason byl s Pink Floyd až do jeho konce (nebo je?). Zatímco David Gilmour si jezdí po světě sólově, bubeníka slavné rockové formace jsme jen tak neviděli. To se nyní změnilo a z jednoho takového skoro náhodného počinu se stala koncertní šňůra.

Úplně úžasná věc se stala skutečností. Konečně někdo oprášil songy ze staré psychadelické éry skupiny a předvedl je publiku. Pro koncert byl u nás vybrán velký sál Lucerny, a tam je v létě prostě vedro. Scéna byla opravdu povedená. Jeviště hrálo všemi barvami a občas byly efekty prováděny velmi autenticky - olejovými barvami přímo na projektoru, tak jako za starých časů.

Pokud si chcete udělat obrázek o playlistu, pusťte si všechna alba před Dark Side of the Moon, anebo aspoň kompilační album Relics. V tomto stylu se odehrál celý koncert.

Nick Mason's Saucerful of Secrets

Freedom Call vydali v roce 2019 nové album, s velmi originálním názvem M.E.T.A.L. A u kritiky tradičně moc neuspělo.

Prvními předskokany byli dánští Seven Thorns. Protože jsem se zdržel, zaslechl jsem akorát poslední píseň v šatně.

Druhými hosty byli rakouští Visions of Atlantis – úžasná symphonic metalová kapela s pěveckým duem v čele. Sličnou zpěvačku Clémentine Delauney znáte i např. z ženského kvarteta Exit Eden v čele s Amandou Somerville.

Přibližně za 2 hodiny bylo pódium již Chrise Baye a jeho partičky. Od minulého alba (a koncertu) se změnili bubeník a basák. Na hodinu a půl se tak rozjela jedna velká happy metal party.

Poněkud nezvykle se během večera objevila akustická vložka. Chris Bay si zadrnkal na akustickou kytaru. První skladbou byla poněkud přetextovaná verze Hallelujah od Leonarda Cohena. Druhou skladbou byl úvod do písně Warriors of Light, během ní stihl Chris Bay poděkovat personálu „za kapelou“. Tedy bedňákům, zvukaři, osvětlovači atd. Píseň pak přešla do „klasické“ metalové verze.

Kapela sama sebe označuje jako happy metal kapelu. Chris to tentokrát přímo nazýval „pussy“ metal. Kromě legrace z kritických reakcí na jejich novou desku pak taky takto uvedl jejich píseň 111 – namísto ďábělských 666 se tak jednalo o číslo andělů

Chris Bay a Freedom Call

Kapela Freedom Call budí u spousty lidí rozporuplné reakce. V jednu chvíli posloucháte suprové album Legend of the Shadowking a za chvílí legrácky z alba M.E.T.A.L. Pro mě je to vždy to stejné – sympatický Chris Bay a trochu odlehčená verze hudby, kterou máme všichni tolik rádi.

Dalo se to trochu čekat ale znovu naposled přijedou Kiss (přesunuto na 2021). Tentokrát do tradičnější O2 Arény. V květnu vystoupí Eric Clapton (přesunuto na 2021), ovšem za cenu, kterou už nejsem ochoten akceptovat. A tak se vydám na menší koncerty. V dubnu mě čeká reunion v podobě Turilli / Lione Rhapsody (zrušeno). Na podzim druhý český koncert Helloween - Pumpkins United (přesunuto na 2021) a dvojkoncert Freedom Call a Primal Fear (přesunuto na 2021). Koronavirus to tady začal všechno komplikovat. Tak snad něco z toho naplánovaného budu moct vidět.

Další čtení:

• Můj hudební rok 2021
• Helloween vydali první singl Skyfall z připravovaného reunion alba
• Můj hudební rok 2020
• Nové album Helloween přijde příští rok
• Můj hudební rok 2019
• Helloween vydali reunion živák United Alive
• Můj hudební rok 2018