Díky některými lidmi nenáviděné evropské směrnici GDPR už nemusíte platit za výpis z úvěrových registrů správci registru, společnosti CRIF - Czech Credit Bureau, popř. sdružení Solus za to, že evidují vaši historii úvěrového chování. V rozumné míře (uvádí se jednou za rok) si můžete zažádat o výpis na základě práva na přístup k osobním údajů podle směrnice GDPR. K tématu sepsal pěkný článek Patrik Chrz, průkopník benchmarku českých (i zahraničních) finančních institucí.

Patrik absolvoval tuto triádu v době, kdy na to ještě nikdo nebyl připraven, a zvítězil. Od té doby se situace změnila a postupy jsou k dispozici veřejně na stránkách zmíněných institucí, i když v případě CRIF pečlivě schované.

U Solusu je to jednoduché, k online formuláři se dostanete snadno přes web sdružení Solus. Po vyplnění formuláře dostanete zdarma výpis do 2 týdnů zcela zadarmo.

U CRIF je online možnost zažádat datovou schránkou, což je asi nejpohodlnější způsob.

Pokud tedy nechcete žádat osobně (úplně zdarma) nebo poštou (kdy se do hry dostává úředně ověřený podpis a dražší poštovné), jde to právě datovou schránkou. Celkem vás tento postup vyjde na 10Kč (5Kč za odeslání žádosti poštovní datovou zprávou + 5Kč „poštovné“ za poslání výpisu zpět) a asi tak 5 minut času.

Zde je můj postup, který vedl ke zdárnému konci

1. Stáhněte si formulář žádosti na využítí práva na přístup k osobním údajům podle článku 15 GDPR ze stránek CRIF, konkrétně tento soubor a vytiskněte.
2. Vytiskněte, vyplňte, podepište, naskenujte. Nezapomeňte vyplnit email a adresu vaší datové schránky. Z registrů vás bude zajímat nejspíš jen BRKI a NRKI.
3. Pošlete scan do datové schránky klientského centra CRIF, adresu najdete zde.
4. Na email zadaný v žádosti vám přijde platební link pro zaplacení 5Kč kartou online.
5. Po zaplacení vám po nějaké době přijde do datové schránky zjednodušený výpis z registrů.

Můžete se přesvědčit, že po vás banka po ukončení úvěru „uklidila“ a nebudete tak mít problémy při žádosti o další úvěr. Případně se to může hodit při refixaci hypotéky, pokud často střídáte kreditní karty nebo kontokorenty. Taktéž můžete odhalit případnou chybu, která mohla při vkládání informací do registrů nastat. Pro příklady vás odkážu na výše uvedený Patrikův článek.

V mém případě jsem viděl hypotéku, staré a jednu aktuální kreditku. V případě hypotéky uvidíte výši úvěru, zbývající splátky a jistinu. V případě kreditek výši úvěru, a vyčerpané prostředky na konci každého měsíce. Takže případná jiná banka vidí, jak moc jste kreditku používali, a podle toho se může zařídit.

Solus mi poslal dokument, že o mě neeviduje žádné údaje. I když mám Twisto, vždy splácím včas. V ten okamžik se tam zřejmě nic nepropisuje.

Na začátku roku 2020, kdy jsem poprvé uviděl na váze 3 číslice, jsem se rozhodl začít znova běhat. Už jsem totiž zapomněl, jaké to je, když vás bolí kolena.

Ani tentokrát nesměla chybět motivace a ego-booster v podobě nějakého GPS gadgetu. Jenže doba pokročila a mobily nejsou už tak malé a praktické, že se vejdou pohodlně na pažní pouzdro. I když moje Xperia XZ1 Compact je podprůměrně velký telefon, oproti telefonu z roku 2012 je větší a těžší. Vždyť má takřka trojnásobnou kapacitu baterie. A moje ruka je teda taky podprůměrně malá (dodatečně jsem teda přišel na to, že nejlepší je dávat mobil do kapsy vzadu u pasu, pokud ji vaše kalhoty mají, ale psst…). A v roce 2020 nemůžete v době sociálních sítí (a hlavně Stravy) prostě jen tak běhat pro radost. Naštěstí se doba přizpůsobila a GPS hodinky jsou mnohem dostupnější. A tak můžete těžký telefon nechat doma, pokud se nebojíte, že si nebude jak mít zavolat záchranku.

Segmentu sportovně zaměřených hodinek kraluje několik výrobců. Z nejlepšího trojlístku Polar/Garmin/Suunto má podle mnohých nejlepší ekosystém Garmin (hlavně mobilní aplikace). A ten nabízí i velkou škálu modelů, takže si vybere asi každý. Ještě jsem pokukoval po Amazfitu a jeho modelu Stratos 3, ale v tu dobu to byla horká novinka a verze 2 měla nějaké neduhy. Nadto na mě jejich cloud a podpora zanechaly nevalný dojem. Ostatní značky jsem zavrhl, jedná se spíš o lifestyle zařízení a ta buď neposkytují mnou požadované funkce, nebo to naprosto zabíjí výdrží baterie.

Od Garminu jsem si nechtěl hned bezhlavě koupit poslední Fénixy, takže jsem se poohlížel pro začátek po levnějším modelu.

Chtěl jsem hodinky používat i na chození po horách, takže to diskvalifikovalo nejlevnější Forerunnery, které mají buď krátkou výdrž při spuštěné GPS (ty nejlevnější) a/nebo nemají barometrický výškoměr a turisticky zaměřené funkce (Forerunner 245). Věci jako přehrávání hudby jsem moc neřešil. U běhání neposlouchám a na výletě tuplem ne.

Do užšího výběru se tak dostaly modely Vivoactive a Instinct (a okrajově i zmíněný FR 245). Vivoactive nakonec vyřadily dvě věci – absence plnohodnotného ovládání HW tlačítky na úkor dotykového displeje a nepodpora aktivity Hike v základu. Narozdíl od Instinctu sice podporují ConnectIQ aplikace (kde si aplikaci pro turistiku pak najdete), a ve čtvté generaci už mají dvě tlačítka (čili dvakrát tolik než ve verzi 3), ale pořád to není ono. Navíc mě odrazovala nižší výdrž baterie. Forerunner 245 vypadá ideálně: vzhled, tlačítka, displej, výdrž, běžecké metriky, ale právě absence barometru jej taky vyhodila z výběru.

Tak jsem to riskl s Instinctem. Oželel jsem pokročilejší běžecké metriky (umí jen kadenci) a VO2 Max. Ale za to se vám odmění suprově čitelným černobílým displejem, výdrží a netradičním vzhledem. Ten ale nemusí vyhovovat každému. Dost připomíná některé levnější modely G-Shock od Casia. Tím hodně vyčnívá z řady černých a šedivých nezajímavých kulatých pouzder ostatních modelů. Barviček je na výběr celkem dost. Letos k nim přibyly i další varianty v podobě modelů se solárním dobíjením. Já se nakonec rozhodl pro žlutou. V akci na Amazonu za necelých 5 tisíc.

Garmin Instinct v žluté barvě

Funkčně patří Instinct do škatulky all-round modelů. Příbuzný je hodně modelu Fénix, ale z každé funkce trochu ukrajuje, aby nekanibalizoval právě na vlajkové lodi Garminu.

K dispozici máte přehršel sportovních aktivit, které jsem ani neměl možnost otestovat. Každá z nich má trochu jinak uspořádaná datová pole a někdy se liší funkcemi (např. plavání). Případně si můžete libovolnou aktivitu naklonovat a upravit. Trošku mi tam chyběl v seznamu tenis, když jej Garmin nabízí v mobilní aplikaci jako separátní druh aktivity. Naklonoval jsem tak „ostatní“, vypnul GPS (bez ohledu na chybovost GPS by i tak vyšla čmáranice) a nakonfiguroval si datová pole. Nepraktické je to, že si pak musíte v aplikaci ručně aktivitu přeřadit do správné kategorie.

Ještě se vrátím k plavání ve vnitřním bazénu. Před aktivitou musíte zadat délku bazénu (hodinky těžko pod střechou změří naplavané metry), obraty hodinky detekují samy a tak získáte cílovou vzdálenost. Navíc dokáží z akcelerometru poznat, jakým stylem plavete a pro každý bazén v aplikaci styl plavání zobrazit. Bohužel hodinky neumí měřit tep při plavání (což bude spíš marketingové rozhodnutí než technické omezení), novější modely výrobce s novým senzorem již ano.

Funkcí, kvůli které se misky vah při rozhodování přiklonily k Instinctu, je aktivita Turistika (Hike) a s tím spojená navigace. Hodinky ale nedisponují topografickými mapami, takže zaznamenávají jen „čáru“ na slepé mapě, kterou můžete maximálně oživit předem vloženými zájmovými body. Stejně tak si můžete do hodinek předem nahrát GPX trasu, a ty vás pak odnavigují na vašem výletě (navigovat můžete i při běhu). S definováním trasy je to trochu boj, hodinky hlásí všechny ručně vložené body při kreslení trasy, takže je dobré se jich před uložením zbavit. Pokud jste si trasu nepřipravili a ztratíte se, můžete se odnavigovat zpět buď stejnou cestou, nebo vdušnou čarou.

Při běhání jste schopni „závodit“ s nastaveným tempem nebo nějakou předchozí aktivitou. Nechybí podpora tréninkových plánů, kdy vám hodinky říkají, co máte dělat (intervalové tréninky apod.).

Jak jsem psal výše, hodinky nedisponují fitness funkcemi typu VO2Max nebo Training Effect/Load atd. Z těchto funkcí tak je k dispozici pouze měření úrovně stresu (na základě nepravidelnosti srdečního tepu) a jemu odpovídající funkce Body Battery, která vám v grafu, podobně jako např. stav baterie mobilu, ukazuje stav vaší, tělesné, baterie. Jednoduše řečeno, když jste ve stresu, nebo se hýbete, stav baterie klesá. Když jste naopak v klidu (spánek, gaučink) a máte nízkou úroveň stresu, baterka se dobíjí.

Pak už následuje klasika ve formě odchozených kroků, klidového srdečního tepu, nebo „intensity minutes“ (suma času, kdy během dne děláte něco fyzicky náročnějšího, určováno zřejmě pomocí srdečního tepu a krokoměru, při hodně intenzivní aktivitě se minuty násobí dvěma). Pomocí funkce MoveIQ zase hodinky zaznamenají pohyb jako aktivitu, pokud jej provozujete aspoň 10 minut. Rozpoznají tak běh, chůzi, jízdu na kole. Ale není to moc přesné a výsledkem není klasický záznam aktivity, ale jen položka v kalendáři, která spíš překáží.

Další, již outdoorové specialitky jsou např. přehled o východu a západu slunce (to když jste na výletě), widget s počasím nebo fázemi měsíce. Dále je k dispozici ABC widget (altitude - barometer - compass), který využijete místo buzoly, výškoměr je hodně závislý na kalibraci (o tom dále).

Z civilních funkcí uvedu budík, který umí na požádání jen vibrovat, což oceníte v rodině (i když samotné vibrace jsou v noci taky celkem hlučné), obyčejné stopky a časovač (minutka), kterou používám asi nejčastěji. Časovače si můžete předdefinovat a mít je tak po ruce. V mém Instinctu najdete 4 minuty na černý čaj a 17 minut na vaření knedlíků

Specialitou těch „lepších“ hodinek je barometrický výškoměr. Ten najde uplatnění spíš při turistice, všude jinde bych se bez něj asi obešel. U aktivit, kde se na výsledky koukáte až „po“, je totiž jednodušší z digitálního výškového modelu (DEM) zjistit nastoupané metry až na serveru. Pokud máte štěstí na kvalitní výškový model ve vaší oblasti, je informace obdobná.

Barometr má totiž jednu nevýhodu – musí se kalibrovat. Při změně tlaku totiž nevíte, zda se změnilo počasí, nebo vaše nadmořská výška. V nastavení si můžete buď nechat hodnotu „auto“, nebo hodinkám sdělit, že mají změnu tlaku přisuzovat spíše nadmořské výšce (když se hýbete v horách) nebo počasí (když běháte na oválu). Při automatické volbě to hodinky nějak odhadnou podle vašeho pohybu ze senzorů. Při delší vycházce se vám tak může stát, že skončíte v jiné nadmořské výšce, než z které jste vyšli. Kalibrace výškoměru se provádí na začátku každé aktivity z GPS. Protože výšková přesnost GPS není zas taková sláva (klidně 20 metru mimo), máte možnost kdykoliv výšku zadat ručně (podle známého bodu) nebo z tzv. digitálního výškového modelu (DEM). Fénixy PRO nebo i jiné modely s mapami (např. FR 945) mají model kdykoliv při sobě, stačí zjistit polohu z GPS. Některé jiné modely včetně Instinctu se umí prostřednictvím mobilní aplikace doptat na internetu. Pokud odmyslíme tyto trable s kalibrací, na krátké běhy funguje barometr výborně a nastoupané metry jsou zajisté přesnější než z modelu terénu. Pokud např. používáte Stravu, ta disponuje metrikou, která normalizuje vaše tempo podle výškového profilu trati.

Kromě nadmořské výšky indikuje změna tlaku i změnu počasí, čili hodinky vás umí upozornit při velkém výkyvu i na blížící se bouři (nebo pokud tomu rozumíte, uvidíte, zda bude zítra pršet). Funkci „storm alert“ jsem tak zatím vyzkoušel pouze jednou, když se mi od potu při zápase ucpal otvor barometru a na grafu naskočil obrovský glitch. Otvor je totiž nešťastně umístěn blízko povrchu ruky a může se tak snadno zacpat potem, prachem nebo např. zbytky kůže. Proto je nutné jej často oplachovat. Ale i tak to občas nepomůže a při delších aktivitách tak můžete občas najít na výškovém profilu skoky.

Po několika měsících už jsem si vyzkoušel hike včetně navigace a samozřejmě běhání, jízdu na kole a plavání. K Vánocům jsem si nechal naježit hrudní pás a můžu tak ignorovat místy nespolehlivé měření tepu ze zápěstí. Hlavně při tenisu (ale i jiných sportech, kde se vám ohýbá ruka v zápěstí) jsou údaje ze senzoru na zápěstí v podstatě k ničemu.

Navigace není na plnohodnotné mapě (jako navigace v autě), ale pouze podle předdefinované trasy (posloupnost GPS souřadnic). Takže na výletě nemusíte tak často vytahovat mobil nebo mapu, a prostě čekáte, až vás hodinky upozorní na odbočku. Kromě předdefinované trasy vás hodinky umí dovést zpět po zaznamenané trase nebo přimou čarou na start. Pár lidí, které znám, si nedokáže Garminy bez normálních map ani představit.

Nedávno jsem taky zkoušel běhat podle Garmin Coach. A tady se asi poprvé projevilo malé rozlišení displeje. Instrukce nejsou na displeji moc čitelné, o to hůř za běhu. Takže minimálně plán tréninku je nutno nastudovat předem, během běhu už toho moc nevymyslíte.

Výdrž je opravdu skvělá. Jen tak (online přes bluetooth, zapnutý krokoměr a 24/7 snímač srdečního tepu na zápěstí) se v pohodě přiblížíte k avizovaným 2 týdnům. S každou GPS aktivitou se výdrž samozřejmě zkracuje. Ale i po celodenním výletu tam hodinka na běhání ještě zůstane. S novou verzí „Solar“ navíc Garmin přešel na chipset od Sony, a výdrž je zas o kus dál.

S hodinkami jsem nadmíru spokojený, i když rozměry mi trochu vadí, hlavně v období, kdy musím oblékat bundu. Do rukávu se jim moc nechce. Jejich robustní provedení výškou převyšuje i Fénixy. Oproti módním modelům vás ale odměňují výdrží baterie „v plné polní“. Nicméně poslední dobou hodně pokukuji po Fénixech, hlavně kvůli podpoře pokročilých běžeckých metrik, můj hrudní pás je umí, ale Instinct je nečte. Nechal jsem si je jako motivaci za odměnu, uvidíme, jak mi to do konce roku půjde.

Na výšku mají opravdu hodně

• Ovládání tlačítky je boží! Neřešíte mokré ruce, déšť, bazén, v zimě rukavice, fungují pořád a i při běhu komfort ovládání netrpí.
• Odolnost. Narozdíl od většiny ostatních modelů mají vodotěsnost 10ATM a vojenský standard odolnosti (teplotní šoky, vlhkost). Zatím jsem úplně neměl možnost vyzkoušet v praxi :D Teoreticky se s tím dá jít do sauny, ale zkoušet to nebudu. Vyvýšená luneta ochrání sklíčko před náhodným odřením a to pak nemusí být ani safírové.
• Displej - I když jsou transreflexivní displeje ostatních Garminů krásně čitelné, černobílý je ještě o chlup dál a v šeru teprve poznáte rozdíl. Ale sportujeme převážně venku, takže nic nezkazíte ani tím barevným.
• Barvy - design vypadá trochu oldschoolově, ale jasné barvičky to vylepšují. A jako člověk, který si koupil první barevný Android telefon na trhu (Xperia Z1), to nutně potřebuje.

• Umístění otvoru barometru - už se mi jej parkrát povedlo zacpat vlastním potem a ten pak nefunguje spolehlivě. Bohužel, tento často uživateli spílaný neduh nedokázal Garmin ani na inovovaném solárním modelu odstranit. Motivací zřejmě byla ochrana před vnějším znečištěním, ale prach se tam dostane stejně.
• Strach o životnost tlačítek - tlačítko Start/Stop má po roce jinou mechanickou odezvu než na začátku. Doufám, že to nebude první věc, co přestane fungovat.
• Pokročilé metriky, VOMax, Training Load, atd. - Jak postupně víc a víc pronikám do běhání, možná by se mi tyhle funkce hodily. Bohužel i když si koupíte hrudní pás s běžeckými metrikami, hodinky je neumí z pásu číst. Sice jsou to všechno jen fancy hračičky a Ray z DC Rainmaker vám řekne, že jsou to zbytečnosti pro pobavení. Ale prostě … to chcete.

• Kulatý poddisplej - I když krásně dokresluje design hodinek, zbytečně pak omezuje využití displeje, když to zrovna potřebujete. Některé informační obrazovky jsou díky tomu opravdu titěrné.
• Nemá ConnectIQ - takže si tam nedoinstalujete vlastní ciferníky nebo aplikace z obchodu. Osobně to považuju spíš za výhodu, pořád nemáte potřebu něco hledat, instalovat, a určitě to šetří i baterku. Nicméně občas by mi při samosoudcování tenisových zápasů bodla aplikace pro zaznamenávání skóre. A díky podpoře ConnectIQ bych měl aspoň nějaký programovací projekt na víkend.

Jako startovací all-round model to byla za 5 tisíc rozhodně dobrá koupě. Pokud hledáte jen náhradu za těžký mobil, a neřešíte, že to kromě čtení tepu ze zápěstí mobil asi nepřekoná (mobily mají GPS přesnější), jděte do Instinctu. Pokud chcete o svém běhu vědět víc, kupte si Forerunner 245. Pokud chodíte jen do fitka a hledáte „společenský“ model, koukněte na Vivoactive nebo Venu. Pokud chcete všechno, kupte si Fénix nebo Forerunner 945 Pak už ale není cesty zpět

Tak jsme se dočkali. Po několika letech od reunionu tu máme další píseň. Jedná se o kousek z připravovaného alba s originálním názvem Helloween, které vyjde až v létě. Dnes byl uvolněn první singl s názvem Skyfall. Údajně existuje v několika verzích (na fyzických nosičích prý dostanete dvě), další bude na albu. Dnes odpoledne se také uskutečnila premiéra videoklipu k písni. Na můj vkus je to nic moc, ale pokud chcete vidět Andiho v kostýmu nemálo připomínající Iron Mana, tak se koukněte.

• Helloween vydali první singl Skyfall z připravovaného reunion alba
• Nové album Helloween přijde příští rok
• Helloween vydali reunion živák United Alive
• Helloween - Praha 25. listopadu 2017
• Setlist Helloween reunion turné Pumpkins United
• Helloween vydali nový singl k příležitosti reunionu
• Helloween reunion míří do Prahy

Dneska jsem zrušil účet na PayPalu. Měl jsem jej od roku 2009. Tehdy to byla jedna z možností, jak platit bezpečně na světovém internetu a nedávat tak každému webu na potkání údaje o jedné jediné platební kartě, kterou člověk v té době měl, protože bankovní poplatky byly standardem za všechno. Pamatuju si, že jsem jej v prvopočátcích dobíjel bankovním převodem a platil z něj za Last.fm, a za nákupy na internetu, tehdy hlavně eBay.

S nástupem levných bank (mBank, Air Bank, …) a později různých fintechů (Revolut, Curve, …) se usnadnil přístup k dalším bezplatným kartám vhodným pro různé „rizikové“ platby na internetu. Z PayPalu se tak pro mě stala zbytečná služba, která vám navíc na potkání neustále cpe svůj předražený směnný kurz (o kterém tvrdí, jak je výhodný). A každý rok trochu upraví UI, aby ta směna byla čím dál tím méně odmítnutelná.

Jedinou pro mě poslední výhodou bylo použití na různých video a audio streamingových službách (Eurosport Player, Spotify atd.). Tam totiž ještě nedávno nešlo platit Revolutem nebo Curve, protože jimi vydávané karty se hlásily jako z Velké Británie. A streamingová služba jako součást licenčních politik vyžadovala kartu stejné státní příslušnosti. Šlo ale použít zabalení do PayPalu, kde jsem měl účet ověřený jako český. Ta doba už je taky pryč, protože jak Revolut, tak Curve již vydávají MasterCard karty s českým BIN, a jdou zadat napřímo, navíc bez rizika, že se PayPal přepne do režimu „výhodného kurzu“.

Nedávno jste jistě zaznamenali informace o zavedení poplatků za nepoužívané PayPal účty. Sice se to týká jen účtů s nějakým zůstatkem (což tam již dávno nemám), ale nikdy neříkej nikdy. Od toho je krůček k tomu si poplatek stahovat z karty.

Podle mě již PayPal pro nákupy na internetu nemá takový smysl. Fintechy nabízejí virtuální jednorázové karty pro platby na internetu, navíc s mnohem výhodnějším kurzem. PayPal to navíc zabíjí nesmyslně vysokými poplatky obchodníkům a na každém rohu číhá směna nevýhodným kurzem. PayPal už má podle mě jen smysl pro lidi, kteří potřebují posílat peníze po světě mimo EU, kde se pomalu stávají standardem bezplatné SEPA platby.

Kulturní svět byl v roce 2020 hodně zasažen koronavirovou pandemií a tak došlo na přesun (v tom lepším případě) nebo i rušení celých turné. Jako výsledek toho všeho jsem stihl jen jeden muzikál a jeden koncert. Zbytek hudební kultury zajišťovalo Spotify a YouTube.

Možná jste zaznamenali celkem úspěšný muzikálový film The Greatest Showman o slavném promotérovi P. T. Barnumovi a jeho „muzeu“ kuriozit s Hugh Jackmanem v hlavní roli. Film má celkem chytlavý soundtrack (za mě titulní The Greatest Show nebo A Million Dreams). Samotný film můžu doporučit. Jednak uvidíte Hugh Jackmana zpívat a tančit, druhak je to opravdu velká show. Pokud máte rádi muzikálové filmy, nudit se rozhodně nebudete.

Hudebně divadelní počin z českého produkčního prostředí si do jména vzal právě titulní píseň z onoho filmu a ve zkratce jej celý převyprávěl. Představení dominuje svérázná choreografie doplněná akrobatickými a cirkusovými prvky. A do toho bubnují Groove Army.

Ze zpěváků jsem nikoho neznal, což není zas tak překvapivé, z české muzikálové produkce jsem toho totiž opravdu moc neviděl. Jedinou povědomou tváří byla Andra Holá (jméno jsem si musel dodatečně dohledat), kterou jste mohli vidět v soutěži Eurovision Song Contest nebo dříve v jedné z talentových soutěží v televizi.

Celý příběh je o plnění snů, i autoři show se rozhodli plnit sny. Na konci každého představení tak umožnili někomu, kdo se předem přihlásil, vystoupit a „splnit si sen“. Údajně padla i nějaká ta veřejná nabídka s sňatku. V „náš“ večer dostala možnost vystoupit před celým sálem mladá holčička – zpěvačka – a zazpívat si s oběma dětskými představiteli titulních rolí písničku A Million Dreams.

Samotné představení mě nenadchlo tolik jako samotný film, ale pokud jste Greatest Showmanovi naprosto propadli, návštěvu doporučuji.

Asi je netřeba představovat. Aussie Pink Floyd jsou nejznámější tribute kapelou Pink Floyd na světě. Nick Mason o nich údajně s úsměvem na rtech řekl, že jsou možná ještě lepší než oni. Kapela je tu s námi od roku 1988 (tedy od doby, kdy Pink Floyd – tedy už bez Waterse – ještě hráli).

Pro mě to byl druhý jejich koncert po celkém dlouhé době. Opět se konal v holešovické hokejové hale a opět byl famózní.

Čeho jsem si okamžitě všiml, byla obměna ve zpěvácích. Zatímco minule skoro vše odzpíval kytarista (s hlasem položeným na úrovni Davida Gilmoura) a na psychadelické kousky přispěchal sólo zpěvák, nyní měla kapela dedikovaného zpěváka na většinu songů.

Co do provedení jednotlivých skladeb se opravdu jedná o špičkový cover band a těžko naleznete někoho lepšího. Stage byla doplněna typickým kruhovým projekčním plátnem s reflektory a občas se zjevila nafukovací obluda. Oproti minule chyběly 3D projekce, které tehdy doplňovaly druhou polovinu představení.

Australian Pink Floyd Show

Pak do toho koronavirus hodil vidle. Všechny koncerty byly postupně zrušeny nebo přeloženy na další rok. Tohle je tak díky tomu asi nejkratší hudební deníček za celou dobu sepisování. Doufejme, že se situace vylepší a již jednou přeložené koncerty proběhnou. V březnu nás totiž čekají Freedom Call / Primal Fear a v květnu Helloween.

Další čtení:

• Můj hudební rok 2023
• Steve Vai - Lucerna Music Bar, 29. dubna 2023
• Můj hudební rok 2022
• Můj hudební rok 2021
• Helloween vydali první singl Skyfall z připravovaného reunion alba
• Můj hudební rok 2020
• Nové album Helloween přijde příští rok