O víkendu mě Vodafone v souvislosti se začátkem nového zúčtovacího období (u mě 16. v měsíci) konečně převedl na jejich nový systém. Ihned po přihlášení se Vodafone omlouval:

Dobrý den, převedli jsme Váš zákaznický účet na zcela nový systém, který přináší větší flexibilitu v aktivaci služeb a lepší kontrolu výdajů. Protože jde o komplexní změnu, načítání některých položek v internetové samoobsluze může probíhat pomaleji. Prosíme o trpělivost. Usilovně pracujeme na tom, aby systém běžel co nejrychleji a bezchybně. Děkujeme za pochopení. Váš Vodafone

Jediné, co jsem v systému v ten okamžik postrádal, bylo vyúčtování (ale v pohodě - byl víkend). V pondělí se vyúčtování objevilo a šlo ihned uhradit platební kartou. Trochu jim vázla informace o zpracování platby. SMSka s potvrzením dorazila vzápětí. Informace v samoobsluze se objevila s denním zpožděním dnes ráno.

Takže v současné době jsem převeden na nový systém, web ukazuje všechno, co by (aspoň podle mě) ukazovat měl. S rychlostí je to zhruba stejné jako předtím. Z hlediska vzhledu doznal web samoobsluhy menších designových změn, informačně zůstává při starém. Zobrazuje prakticky stejný graf o vyčerpání volných jednotek jako stará verze.

Jediná výrazná změna po přechodu na nový systém je možnost aktivovat si nějaký balíček okamžitě a nikoliv až k dalšímu zúčtovacímu období, což je velmi příjemná změna. Zatím jsem na paušálu moc krátce na to, abych mohl referovat o tom, jak moc je to výhodné/nevýhodné, nicméně podle předběžných odhadů jsem na tom stejně jako s předplacenkou, když vezmu v úvahu dotovaný telefon. Jelikož ale původní nabitá karta přestala existovat (tj. včetně slev, viz), tak stejně nemá cenu to řešit

Po prvním roce matematiky, fyziky a elektrických předmětů přišla konečně satisfakce v podobě studia na oboru Výpočetní technika a předměty tématicky bližší mému zaměření.

Do druhého ročníku jsem se těšil z výše uvedených důvodů jako malý kluk. Semestr začínal opět celkem vtipně ve čtvrtek. Pro mě Ruštinou a pak cvičením z Databázových systémů. Současně tím můj školní týden skončil. Pokračoval v pondělí v půl osmé v K1 na Karláku trojblokem přednášek DBS, LOB a DML. Zde jsem pravděpodobně poprvé bojoval se spánkem, protože přednášky „o víkendu v noci“ jsou zlo v kteroukoliv roční dobu. Nicméně zadařilo se a já si vzpomínám, že jsem se poprvé probudil uprostřed přednášky s vytlačeným zipem od bundy v obličeji.

Byl to můj první semestr na výpočetce a všechny předměty (až na ekonomické PMA, sorry) jsem si náležitě užíval. Na DBS se tenkrát ještě dělaly velmi obsáhlé semestrálky včetně use-casů, příruček a všeho možného. Nynější studenti můžou být rádi, že spousta těchto fíčur vymizela a byla nahrazena „otravným“ XML v podstatně jednodušší skladbě. Každopádně, novoroční přetížení školního Oracle serveru bývalo i tenkrát. Tvoření semestrálky na SKD a LOB jsem si pro změnu zpříjemňoval zimními kratochvílemi. Onehdy byl přes Vánoce u nás v nížině sníh (!!!) a já stavěl po spoustě let sněhuláka.

Zkouškové jsem začal tradičně netradičně. První týden jsem vyjel na hory. To má jednu hlavní výhodu - nemůže se stát, že by pak kvůli zkouškám třeba nezbyl čas. Bohužel jsem neudržel svoje lyžařské umění na uzdě a třetí den se stylově proletěl snožmo po hlavě z černé sjezdovky a bylo po horách. Sebraly mě dvě sličné lyžařky a zavolaly mi taxi horské služby. Bohužel jsem jim pak už nestihl osobně poděkovat … Verdikt zněl zlomená klíční kost. Tudíž jsem se uvelebil na gauči a učil se na zkoušky, které mě čekaly příští týden. Mimochodem sjíždět na skútru horské služby sjezdovku, obutý do přeskáčů, přidržujíc se jen jednou rukou, je strašné peklo. A to jsem statečně pohrdal těmi sáňkami za skútr.

Zbytek zkouškového jsem absolvoval s ortézou na ramenou a ve vytahaném svetru, protože to bylo jediné, co jsem na sebe dokázal obléct. Paradoxně mi ortézu pak sundali po absolvování poslední zkoušky. První týden mě čekalo oddychové kombo SKD+DBS, které jsem přestál v pohodě s dvoudenním odstupem. Největší vítr jsem měl z Datových struktur a algoritmů (které, jak jsem slyšel, dostaly letos nový rozměr) a jejich „lebečkových“ otázek v písemce. Jejich vtip spočíval v tom, že jste vybrané otázky nesměli moc pokazit, jinak jste letěli nezávisle na celkovém počtu získaných bodů. Lebečkovým „peklem“ jsem prošel a nakonec se i přes svůj trochu nepohodlný zdravotní stav ukecal do druhé nepovinné fáze zkoušky, což se vyplatilo. Zbývala matika, které jsem se celkem bál. Nicméně ústní se pak nějak povedla a já si poprvé z FELu odnášel čistý štít na konci semestru. A pak jsem si došel na chirurgii, kde mi řekli, že moje klíční kost u rovnější nebude, a ortézu mi sundali. Čekalo mě ještě 14 dní zkouškového vyplněné poleháváním s rukou zavěšenou v šátku a příprava na další dávku předmětů.

Další čtení:

• Studoval jsem FEL - dějství deváté a desáté
• Studoval jsem FEL - dějství osmé
• Studoval jsem FEL - dějství sedmé
• Studoval jsem FEL - dějství šesté
• Studoval jsem FEL - dějství páté
• Studoval jsem FEL - dějství čtvrté
• Studoval jsem FEL - dějství třetí
• Studoval jsem FEL - dějství druhé
• Studoval jsem FEL - dějství první

Možná jste to již slyšeli. Vodafone u lidí převedených na nový systém začal SMSky odeslané z Vodafone Parku účtovat jinak. Podle tohoto sdělení byla na „starém systému“ SMSka odeslaná do cizí sítě účtována podle tarifu zákazníka, popř. odečtena z volných SMSek v rámci paušálu. U zákazníků na novém systému ovšem toto neplatí a Vodafone explicitně určuje ceny ke každému tarifu. Například u nových tarifů „Na míru“ je cena SMS 1.80 Kč. Pokud se podíváte do ceníku, zjistíte, že i bez měsíčního paušálu budete za SMS odeslanou z telefonu platit 1.50 Kč, s paušálem za 55Kč (se službou Po svém) třeba jen 1.20 Kč. Čili za komfort odeslané SMS z webu do cizí sítě si připlatíte minimálně 30 haléřů. Jsou to sice drobné, systém stál hromadu peněz a programátoři musí také něco jíst. Ale, nemožnost použití volných SMS z paušálu to zabíjí. Takže díky, nechci. Mám telefon s klávesnicí, případně MyPhoneExplorer

Edit: Zdá se, že ceník se drobet změnil a za SMSku z Vodafone Parku do cizí sítě zaplatíte na novém systému 1.50 Kč, nezávisle na vašem tarifu a SMS balíčku.

Asi před rokem jsem přešel po několika letech přemlouvání k jinému operátorovi, konkrétně k Vodafone. Pořídil jsem si předplacenou kartu, protože jsem byl útratou někde na úrovni tarifu Nabito 350 a s kartou to vycházelo výhodněji (z kreditu se dal strhnout internet, z volných minut/sms u paušálu nikoliv). Takže pod nabití 350Kč jsem měl ceny jako s tarifem a navíc jsem polovinu mohl utratit za mobilní internet. Letos na podzim si Vodafone zřejmě spočítal, že společný kredit na volání a SMS se mu u tarifů Nabito nevyplácí, a tak představil novou generaci tarifů, kde si můžete poskládat volné minuty a SMS zvlášť. Takže můžete v určité situaci vydělat (ale zcela jistě i prodělat), ale pěkné je, že je možno skladbu tarifu v samoobsluze změnit, takže na dovolené nemusíte platit zbytečné minuty.

K přechodu na nové paušální tarify operátor své zákazníky určitě nějak přemluví nějakou akční nabídkou. Zajímavě to ale udělal s majiteli předplacených karet. Nabitá karta sazbami odpovídala starým tarifům, takže byla taktéž stažena z nabídky. Stávajícím majitelům zůstane. Místo ní se asi za měsíc objevil nový karetní tarif, který s cenou hovorů i sms začíná výš než nabitá karta. Benefitem (podle webu VF do konce roku 2011) je víkendové volání do Vodafone zdarma po provolání 5 minut během týdne, obdobně to pro 5 zpráv platí u SMS. Takže opět se na scéně objevuje diferenciace podle operátora. Znamená to konec hraní si na férovost?

Takže jsem si liboval, že s nabitou kartou jsem na tom dobře. I při minimálním dobíjení mám levnější hovory i SMS, a o víkendech nikam nevolám. Vodafonní čísla mám navíc mezi důležitými kontakty asi jen dvě. Čelist mi spadla v momentě, kdy mi přišla následující SMS od operátora:

Vazeny zakazniku, behem nasledujicich tydnu bude vase cislo prevedeno na novy system, konkretni termin vam upresnime dalsi SMS zpravou. Pote budete mit sve vydaje jeste vic pod kontrolou, nebot cena volani s Nabitou kartou jiz nebude zavisla na hodnote posledniho dobiti. Pro jednoduchost ponechavame pouze jednu cenovou hladinu 6,05 Kc/min a SMS za 1,20 Kc. Vice na www.vodafone.cz/zlepsujeme nebo volejte *077. Vodafone

Takže Vodafone si „zlepšil“ tarif ku svému prospěchu a odměnou nám zákazníkům je fakt, že už nemusíme přemýšlet, kdyže jsme to dobíjeli, dívat se na displej telefonu nebo dokonce přihlašovat do samoobsluhy, abychom se podívali. Cena zůstala na té nejdražší sazbě. Bravo!

Předpokládám, že se proti tomu nedá nic dělat, jelikož neexistuje žádná smlouva s operátorem, takže ve skutečnosti mohlo být hůř. Nebo fakt existuje způsob?

Nicméně, zdá se, že Vodafone snaží cenami přiblížit konkurenci. Bohužel mám pocit, že v některých případech nenabízí na oplátku adekvátní kvalitu služeb. Ne, verifikační SMSka z banky, která o víkendu dorazí za půl hodiny, mi opravdu k ničemu není. Takže až se ceny dorovnají, tak budu vybírat operátora znovu. A bohužel, Vodafone to asi nebude.

Uplynulý rok byl celkem plodný na hudební zážitky všeho druhu a přestože tento článek začínám psát už na začátku prosince, mohu s klidem říct, že stál (aspoň z toho hudebního hlediska) za to.

Dominion Theatre, London

V lednu jsem v rámci své výpravy na London Stringology Days & London Algorithmic Workshop (LSD&LAW) měl možnost zajet na pár dní do Londýna. Při jedné z večerních procházek jsem narazil na Dominion Theatre a obrovskou skulpturu zpěváka v typické póze Freddieho Mercuryho (nebo to měl být on?) z dálky lákající na představení We Will Rock You. Tento muzikál vznikl někdy na začátku milénia jako výsledek spolupráce Bena Eltona a zbývajících členů Queen na motivy hudby a textů písní zmíněné kapely. Za těch přibližně deset let procestoval velká města světa a já měl příležitost jej vidět právě v rodném Londýně. Moc dlouho jsem svých 70 liber neoplakával a lístek byl zakoupen celkem rychle. Byl to absolutně skvělý zážitek a pravděpodobně jej žádný muzikál nepřekoná. Doporučuji zajít, pokud budete mít cestu kolem a máte rádi Queen.

Scorpions, jak jsme se později dozvěděli, vyrazili letos na poslední turné. Praha měla být jednou z prvních zastávek tohoto více jak rok trvajícího turné na rozloučenou. V podstatě jsme se s Aničkou ani moc nerozmýšleli a lístky si na 15. března pořídili. Scorpions také představovali svoje nové album Sting in the Tail a při té příležitosti nahrávali materiál na videoklipy ke třem novým písním. Bohužel publikum je ještě moc osvojené nemělo, takže zas tolik neřádilo a režisér si stěžoval Nicméně můj ksicht se asi na dva framy vyskytuje na oficiálním videoklipu písně The Good Die Young (S Tarjou bez Tarji…). Z koncertu jsme si nakonec odnesli i suvenýr. Fialové trsátko s podpisem basáka Paweła Mąciwody, které jsme vybojovali během bitky v kotli.

O Kiss už jsem se rozepisoval v jednom dřívějším příspěvku a tak nemá smysl se moc opakovat. Je to kapela, která se dokáže prodat a umí to velmi dobře. Odměnou je pak nevšední show plná plamenů a pyrotechniky.

První koncert v rámci Vyšehraní jsem absolvoval loni těsně po státnici. Tenkrát byli na programu například Bluessession, Ivan Hlas Trio, Vladimír Mišík a na závěr Blue Effect, kteří si na vystoupení pozvali svého dřívějšího kolegu Leška Semelku. Celý den svítilo sluníčko, k tomu točili Bernarda a bylo fajn.

Letos jsme chtěli návštěvu zopakovat v jiný den, kdy měl vystupovat Čechomor. Takže jsem už v únoru zašel obstarat lístky přímo k paní Dimmerové. Bohužel letos si to počasí rozmyslelo, a celý týden předem vydatně pršelo. Díky dešti jsem nakonec dostal na koncert košem a měl tak jeden lístek k ničemu. Nakonec jsem překousl zklamání a vypravil se na Vyšehrad sám s očekáváním, že to nějak dopadne. Zbylý lístek nakonec dostala paní, která se zřejmě seznamovala s online prodejem lístků a zapomněla si jej vytisknout. Tak jsem ten svůj aspoň nemusel vyhazovat.

Počasí se těsně před koncertem uklidnilo a přestalo pršet úplně, takže deštníky šly brzo dolů. Musím se přiznat, že hlavní hřeb večera, Čechomor, mě až tolik nenadchl. Rozhodně to není špatná hudba, nicméně po několika kusech vám písně začnou melodicky splývat a připadat všechny stejné. Přesto měla kapela vydatnou podporu publika. Mě osobně nejvíce oslovila kapela Martina Čarného, jejíž výstup byl před Čechomorem. Její repertoár je mému srdci přeci jen o dost bližší. Uvidíme, co paní pořadatelka vymyslí na ten následující rok.

Na sklonku loňského roku jsem pořád slýchal, „ako by to bolo super, keby prišli Aerosmith“. No a oni někdy v únoru ohlásili reunion a na léto koncert v pražské O2 Aréně. Díky Blamimu, který zřejmě pokořil rekord ve vstávání, jsme měli takřka první lístky a čekalo se na 1. července. Koncert nezklamal, fanoušci byli ještě více fanatičtí než na Scorpions, zvlášť když Steven odhazoval do publika foukací harmoniku, ale přežili jsme ve zdraví.

Z jediného koncertu Ozzyho Osbourna v Čechách na Řípfestu byla velká senzace. Akci tak trochu nezvládl pořadatel, který si letos vzal opravdu velké sousto. Cenu za jednodenní festival vyšrouboval celkem nahoru. Zájem se snažil vylepšit „akční“ slevou od poloviny srpna, kdy dal lístky téměř za polovinu předprodejové ceny, čímž taky nasr… hromadu fanoušků, kteří lístky zakoupili už v dubnu. Nakonec jsem si návštěvu rozmyslel, protože nemám k festivalům moc důvěru. To se nakonec ukázalo jako rozumný tah, protože ten den vydatně pršelo. Ostatně, stav louky pod Řípem byl opravdu otřesný a tuším, že se to letos i promítlo na výsledku komunálních voleb v Krabčicích.

Na Beatfest jsem se vypravil na poslední chvíli a to spíše z nudy. Nicméně byl to příjemně strávený večer. Více jsem se rozepsal tady. Byla to spíš přehlídka legend než událost, na kterou byste přišli zapařit, což někteří recenzenti následně nevydrželi.

Avantasia byla super a trochu jsem se o ní rozepsal v extra příspěvku před nedávnem. I přes nutnost jet necelých 400 km do německého Lichtenfels to byl nezapomenutelný zážitek a opravdu to stálo za to. Jak Tobias Sammet oznámil, na příští rok se nic podobného zatím nechystá a jediná příležitost vidět Avantasii je zatím Wacken festival v Německu. Těm ostatním, co neměli takové štěstí jako my, nezbývá než čekat na jaro. Někdy v únoru vyjde DVD s koncertními záznamy z roku 2008, včetně vizovického festivalu Masters of Rock.

Koncert Helloween se pro mě stal závěrem sezóny. Lístek jsem kupoval hned v srpnu. K malé sportovní hale v Holešovicích jsme dorazili zasněženou Stromovkou někdy po šesté večer. Venku jsme mrzli asi hodinu, než organizátoři postavili turnikety, a my se okolo nich mohli prodrat dovnitř. V hale překvapivě příliš nikdo nepospíchal. Kromě těch úplně prvních, kteří se nacpali k zábradlí před pódiem, ostatní spíš směřovali na pivo. Co mě dost překvapilo a kvůli čemu jsem trpěl celých 6 hodin, byla podlaha. V malé sportovní hale je totiž led. A ten organizátoři přikryli jen železnými pláty. Takže jsem, majíc na nohou nikoliv zimní obuv, mrzl celou dobu od nohou. Ke konci to už bylo lepší. Jen nevím, jestli to bylo zvýšeným pohybem, nebo odumřením některých nervových zakončení.

Jako předskokani vystoupili ostravští Citron a předvedli velmi sympatický výkon. Skupina, ve které se na dva roky ocitl i Láďa Křížek (Damiens), mi tak sedla o hodně lépe než na Beatfestu. Pak se chvíli přestavovalo pódium a následující hodina a půl patřila finským Stratovarius, které si Helloween na letošní turné pozvali. Bohužel pro mě, tyhle chlapíky nemám moc rád a neposlouchám, takže jsem se tam celou dobu v podstatě nudil. Naštěstí ne tak zbytek publika, které si představení užívalo. Po dalším čekání na přestavbu pódia jsem se již dočkal Andiho s bandou. Koncert byl super, Deris opravu umí pracovat s publikem. Oproti Stratovarius mi to hecování lidí v davu přišlo více nenucené. Taky bylo vidět co táhne nejvíc - skladby ze starých Keeperů. Sám Andy Deris si dělal sám ze sebe legraci, když poznamenal, že má tyhle písničky rád, ale že mu budeme muset pomoct (narážka na to, že hromada fandů Helloween zůstala v době Michaela Kiskeho a Andiho jako zpěváka moc nemusí). Někdy po půlnoci představení skončilo druhým přídavkem v podobě písně Dr. Stein a moje hudební sezóna se tak stylově zakončila kapelou, která je stejně stará jako já.

Z těch několika hudebních akcí, které jsem navštívil, asi jednoznačně vyhrávají na první příčce KISS společně s Avantasii a WWRY. KISS za svoji velkolepou show, Avantasia a WWRY za neobvyklý hudební zážitek. Následují němečtí sousedi The Scorpions, Helloween a američtí Aerosmith. V případě Scorpions se bohužel také jednalo o rozlučkové turné, navzdory vydání nové desky.

Příští rok 2011 bude hudebně také velmi zajímavý. V dubnu přijede „Mr. Pink“ Roger Waters s obnovenou The Wall. V červnu je anoncován koncert zakladatelů heavy metalu, britských Judas Priest, kteří si přizvali na turné Whitesnake. Tato událost je momentálně můj favorit č. 1 pro příští rok a už netrpělivě vyčkávám otevření předprodeje. V létě se také spekulovalo o rozlučkovém turné dalších Britů, The Rolling Stones. Šuškalo se, že by měli během svého turné, které možná bude, možná nebude, navštívit i Prahu. Pokud bych si ještě mohl něco přát, pak asi Gamma Ray (kteří tu sice byli letos, ale nějak jsem je prošvihl) a Def Leppard, kteří do důchodu už taky daleko nemají, ale kteří o turné v roce 2011 také mluví.

Další čtení:

• Můj hudební rok 2023
• Steve Vai - Lucerna Music Bar, 29. dubna 2023
• Můj hudební rok 2022
• Můj hudební rok 2021
• Helloween vydali první singl Skyfall z připravovaného reunion alba
• Můj hudební rok 2020
• Nové album Helloween přijde příští rok