Asi tak před třemi měsíci mě pár lidí zeptalo: „Tak co, budeš psát bakalářku v TeXu?“. Moje odpověď zněla: „Ne“. Důvod byl prostý. Neměl jsem prostě čas ani chuť učit se nějaký TeX, i když je to určitě geniální věc a máme k dispozici šablonu (nebo jak se tomu říká) pro LaTeX.

Rozhodl jsem se začít psát ve WYSIWYGu, konkrétně OpenOffice Writeru 2.2. Na webu jsem našel nějaký HOWTO dokument (myslím, že to byl tento), kde jsem se přiučil, něco jsem vyčetl z nápovědy a dal se do formátování. Nakonec jsem našel veškeré featury, které jsem potřeboval, takže jsem mohl aplikovat věci jako začátek kapitoly vždy na právé stránce, jiné záhlaví na první stránce kapitoly, správa bibliografických položek, dvojí číslování stránek v dokumentu apod. Výsledek dopadl dobře.

Ovšem bohužel práci mi znepříjemnil jeden bug. Pokud si uděláte vlastní strukturu obsahu (přidal jsem tabulátor mezi číslo kapitoly a název), musíte tomu upravit odpovídající styl obsahu (Obsah 1 atd.). Jenže při znovuvygenerování se tento styl nepoužije a díky tomu, že neexistuje ta značka tabulátoru, obsah se celý rozhodí. Je nutno tedy na každý řádek znovu aplikovat příslušný styl. To je ten menší problém. Rozhození totiž zvětší počet stránek, a tím pak po opravení stylu se zobrazí špatné hodnoty. Naštěstí jsem si toho všiml dřív, než to svázali.
Edit: Tomuto jevu už jsem se naučil předcházet. Jde o to, že při editaci položek seznamů lze při vkládání tabulátorů upravit na jiné záložce dialogu i implicitní odsazení tabulátorů. Pak se obsah již generuje normálně.

Jinak na jiné problémy si nevzpomínám, snad jen obrázky občas různě poskakovaly, jak se třeba něco dopsalo doprostřed dokumentu. Jenže to bude problém všech editorů. Také doporučují zapnout automatické ukládání. Když jsem ze začátku laboroval s obrázky, dvakrát mi to zatuhlo. Naštěstí v době, kdy byl obsah dokumentu nulový. S klidným svědomím mohu OOo doporučit.

To jsou věci…, aneb oprava DVB přijímače snadno a rychle

Dneska jsem „opravoval“ zajímavý DVB-T přijímač (značka Strong nebo co…). Přestal přijímat, prostě neukazoval signál a tak. Půl hodiny jsem na něj civěl a zkoušel všechno od znovunaladění k vizuální kontrole anténního svodu (a analogová televize normálně šla). Pak jsem tak trochu ze zoufalství vytáhl a zpět zastrčil síťovou zástrčku a světe, div se, ono se to pak v poklidu naladilo. Zatracené stand-by módy. Zbývá než konstatovat, že Billovo nastoupit a vystoupit platí zřejmě u všeho kromě aut…

Když jsem slyšel první zprávy o této akci, napadlo mě: LiveAid. Formátem se této show podobalo. Cíl byl ovšem jiný. Akce měla upozornit na ekologické problémy, převážně spojené s globálním oteplováním. Šoty byly dosti poutavé a některé vypočtené prognózy celkem přesvědčivé.

Televizi jsem zapnul krátce po dvanácté polední. První, kdo mě zaujal, byli na australském pódiu Wolfmother. Opravdu bylo znát, že mají za vzor mj. Black Sabbath. Navíc, jejich píseň Woman mi hned přišla povědomá z nějaké televizní reklamy. Dalšími milými vystupujícími byli tradiční Duran Duran, Genesis, nebo třeba trochu nezvykle Metallica. Zajímavé bylo vystoupení bubeníků, z nichž jediného jsem poznal Rogera Taylora z Queen. Z večerních účinkujících už si na nikoho příliš nevzpomínám.

Ranních 8 hodin vysílání jsem obětoval. To „důležité“ jsem zkoukl z webu (liveearth.org, resp. liveearth.msn.com). Na tom druhém bylo možno v době konání sledovat živě všechna pódia (téměř) najednou. Dnes tam najdete archiv všech vystoupení (dojem kazí jen dotěrné reklamy na hudební produkt nejmenovaného „exluzivního“ sponzora). Z povinnosti jsem si pustil Bon Joviho, Rogera Waterse a Police.

Ve dnech 20. až 22. dubna se konala Řípská pouť.

V pátek jsem se vypravil na Princess - program Queen Revival. Už jsem je myslím někde viděl. Můj dojem teda nic moc. Těžko někdo dosáhne stejné podoby, ale mohli se víc snažit. V authentic kostýmech byl akorát „Freddie“ a „Brian“. Z dálky a bez brýlí (2.5 dioptrie) byla iluze dokonalá. Basák, bubeník a klavesák tam byli v civilu a trochu kontrastovali. A zpěv taky nic moc. Holt si vzali docela těžké sousto, Mercury byl holt výjimečný zpěvak s výjimečným hlasem. A vizuální podoba to nezachrání.

Sobota: Vydal jsem se na pouť asi ve tři hodiny. Po x letech jsem si vyšlápl i na vrchol (uff). Poté jsem se vydal směr hudební scéna zabrat si místo na zlatý hřeb víkendu, českou legendu Turbo. Upřímně řečeno, znal jsem všeho všudy tak 4 písně, ale i tak to byl zážitek. K večeru jsem se vrátil na úpatí, kde se během odpoledne objevila další scéna. Zrovna tam začínala hrát (tuším roudnická) kapela Pohátkový Revajvl (spelling možná jinak, název tam byl napsán nějak nespisovně). Předělávky písniček z českých pohádek do rytmů ska na mě zapůsobilo. Když to zabalili, zabalil jsem to taky a vydal se na cestu k domovu.

Konečně se mi podařilo rozchodit ADSL modem Sagem i na novém linuxovém jádře. Součástí jádra od 2.6.10 je totiž driver ueagle-atm, který se po zavedení snaží najít firmware pro modem. Ten naleznete i s návodem na webu modulu. Je zde podrobný návod v angličtině. Akorát zde píší, že pro některé země (včetně ČR) je nutno extrahovat soubory z ovladače pro Windows. Mně to fungovalo i se standardními. Nevím, třeba se to týká Telecomu před přechodem na PPPoE (v tom se nevyznám, ale na webu modulu stále uvádějí u CZ PPPoA). Po nastavení bridge příkazem br2684ctl -c 0 -b -a 8.48 stačí místo skriptu z návodu pro připojení použít utilitu pppoe, tam zadáte jméno a heslo a příště už stačí zadat příkaz, který utilita na konci vypíše. Bylo to nějak pon dsl-provider. Odpojení pak poff.

Pro starší jádra bez tohoto modulu lze použít ovladač přímo z webu Sagemu. Pouze je nutno změnit nastavení těch 3 parametrů připojení (VPI=8, VCI=48, encapsulation PPPoE LLC). Tento ovladač mi fungoval na jádře 2.6.8. Na 2.4.x jsem modem netestoval.