Helloween dnes na sociálních sítích zveřejnili po několika týdnech napínání radostnou novinku. V příštích letech 2017 a 2018 kapela odjede speciální turné, ke kterému přizvou dva původní členy, zakladatele, zpěváka a kytarystu Kaie Hansena a později příchozího, leč nejslavnějšího zpěváka skupiny, Michaela Kiskeho.

Kapela vznikla na podzim roku 1984 a dva její zakládající členové (kytarista Michael Weikath a basák Markus Grosskopf) v ní působí dodnes, kromě Kaie Hansena byl u zrodu ještě bubeník Ingo Schwichtenberg. Michael Kiske doplnil skupinu okolo roku 1987 na pozici zpěváka, aby se Hansen mohl více věnovat hře na kytaru. Pěveckou premiéru si odbyl na legendárním dvojalbu Keeper of the Seven Keys.

Po turné ke Keeperům opouští skupinu Kai Hansen, aby pokračoval ve svém pilování power metallu v novém uskupení Gamma Ray. Kiske odchází po dvou neúspěšných albech na začátku devadesátých let a na pozici zpěváka jej nahrazuje Andi Derris, který s kapelou zpívá v současnosti. Ve stejné době opouští kapelu kvůli alkoholové a drogové závislosti i Schwichtenberg, který o dva roky později spáchá sebevraždu.

Na pódiu se tedy kromě Andiho, Michaela, Markuse, Daniho a Sashy můžeme těšit na Kaie a Michiho. Hansen a Kiske spolu spolupracují i dnes, spolu natočili dvě desky v rámci Kiskeho projektu Unisonic. Spolu jsme je mohli vidět na pódiu v rámci koncertního turné Avantasie v zimě 2010. Hansen spoluúčinkoval s Helloween i v rámci dvou turné Hellish Tour. Na druhém pokračování jsem měl možnost být. Celá spolupráce však tehdy byla asi o dvou písničkách, jinak si každá kapela jela svůj setlist. Tentokráte doufám v mnohem zapojenější účast všech hostů

První potvrzený termín koncertu v rámci reunion turné je 28. říjen 2017 v Brazílii.

EDIT 27.1.2017: Kromě několika jihoamerických termínů už byly ohlášeny i evropské termíny na konec tohoto roku. V Česku se můžeme na Helloween těšit 25. listopadu. Lístky již jsou v prodeji.

Více informací http://pumpkins-united.helloween.org/en/pumpkins-united-world-tour-2017-2018.html

Další čtení:

• Můj hudební rok 2023
• Steve Vai - Lucerna Music Bar, 29. dubna 2023
• Můj hudební rok 2022
• Můj hudební rok 2021
• Helloween vydali první singl Skyfall z připravovaného reunion alba
• Můj hudební rok 2020
• Nové album Helloween přijde příští rok

Nějakou dobu používám jako úkolovníček službu Wunderlist (yup, taky jedu na GTD vlně). V některých aspektech předčí svého největšího konkurenta, Todoist (minimálně má notifikace v tarifu zadarmo a trošku přehlednější design). Jedinou věcí, která mi opravdu chybí, je automaticky zasílaný denní přehled (což prý Todoist má).

Naštěstí před nějakou dobou Wunderlist uvolnil API, které umožňuje aplikacím třetích stran přístupovat a spravovat obsah uživatelského profilu.

Napsal jsem si jednoduchý skript, který ze služby stáhne nedokončené úkoly a pošle email s denním přehledem. Nazval jsem jej Wudd. Nenabízím jej jako online službu (zatím?), každý si jej musí rozchodit na svém stroji (viz soubor README).

Hlavní vlastnosti:

• 3 sekce: Dnešní úkoly, nezatříděné úkoly v inboxu bez data splnění, úkoly s datem splnění v příštích 7 dnech. Generická struktura s lambda podmínkami dovoluje snadno definovat další sekce.
• HTML i plaintextová verze emailu.
• Stručný souhrn v předmětu zprávy.
• V současnosti je výpis v češtině. I18n zatím není podporováno.
• Odešle email přes lokální SMTP server (autorizace & SSL zatím není podporováno).

Pro stažení navštivte moje Bitbucket repo. Na stejném místě lze hlásit chyby. Enjoy!

Rok 2015 byl na hudební události pro mě celkem hodně bohatý. Na všechno si asi už nevzpomenu, následující řádky shrnují jen to nejzásadnější.

Této kapele jsem se dlouho vyhýbal. Pak se objevilo album Heroes, které jsem poslouchal pořád dokola. Možná za to taky může skladba Far From the Fame vyprávějící příběh československého leteckého maršála Karla Janouška. Tuto skladbu kapela představila o rok dříve na vizovickém festivalu Masters of Rock.

Bylo to poprvé, co jsem navštívil Forum Karlín. To disponuje kvalitním zázemím (šatny, wc, občerstvení na place), což mi chybí hlavně u velkých koncertů v O2 Aréně. Všechny lístky byly za jednu cenu, takže se vyplatilo přijít dřív. Tak velkému sálu by segmentace místa pro stání možná prospěla (nebo by prospěla aspoň mně ).

Na kapele je jednoznačně vidět orientace na válečná témata. Jedno z jejích prvních alb se jmenuje The Art of War, podle díla čínského generála Sun Tzu. Stage je většinou vyzdobena tankem, skupina nosí maskáče a zpěvák Joakim Brodén i tričko připomínající brnění. Joakim má Česko moc rád (jeho matka je češka). Sympatie domácího publika si získává popíjením piva. Kdykoliv jej publikum vyzve, reaguje na pokřik „ještě jedno pivo“.

Akustika ve Foru Karlín je úžasná. Nicméně hlasitost nasadil zvukař až děsivou. I přes mé špunty v uších to chvílemi pobolívalo. Ani si nedokážu představit, kolik dní bych pak slyšel pískot, kdybych je neměl. Každopádně byla to velká show, která rozhodně stála za to. Mimochodem, na jaře 2017 k nám Sabaton přijedou znovu, to „představí“ své nové album The Last Stand, které vyjde toto léto.

Don Airey nahradil před mnoha lety v Deep Purple slavného klávesistu Jona Lorda. Do té doby hrál v několika stejně slavných kapelách. V klubu Nová Chmelnice představil jednak písně ze svého nejnovějšího solového alba Keyed Up, o zbytek programu se postaraly hitovky z Deep Purple a jeho bývalých kapel, především Rainbow, Ozzy Osbourne solo.

Zpěvákem tohoto seskupení byl Carl Sentence, jehož české publikum bude nově znát jako nástupce Dana McCaffertyho ve skotských Nazareth, kteří se v Čechách také rádi zastavují. S touto novinkou překvapil zdejší publikum právě během vystoupení.

Roxette je legenda našeho mládí. Kdo z nás nezná písně typu The Look, nebo Joyride. I když už je to trochu jiný šálek čaje, než srkám nyní, rozhodl jsem se, že oslavu 30. výročí kapely si nenechám ujít.

Marie Fredriksson se na začátku tisíciletí poprala s nádorem na mozku a po úspěšné léčbě se vrátila na koncertní podia. V roce 2015 však zřejmě nebyla úplně fit. Celý koncert seděla na stoličce, nicméně na kvalitu jejího zpěvu to vliv nemělo. Pohybovou složku tedy zajišťoval její parťák Per Gessle, který na podiu dováděl o to víc.

Podle novinek z dubna 2016 byl z důvodu obav o Mariino zdraví zbytek výroční tour zrušen.

Kapela, na kterou jsem čekal hodně dlouho. Před nedávnem jsem si jejich koncert chtěl vynahradit sledováním filmového záznamu Live Hysteria, ve které mě trochu překvapila ne zas tak oslnivá forma zpěváka kapely.

Moje obavy ovšem zmizely s prvními hity, které rozpoutaly dvouhodinovou vlnu nostalgie v očích staříků kolem mě a znovuobjevené historie u mě a mých vrstevníků. Stage byla prostě úžasná. Různé barevné projekce střídaly fotografie z historie kapely. Joe si stříhnul Two Steps Behind na akustickou kytaru.

Kiss jsem prostě musel vidět znova, tentokrát v kotli. Od mé poslední návštěvy přibylo nové album Monster a další kompilace k 40. výročí vzniku kapely. Takže samozřejmě nemohl chybět … koncert. Živá vystoupení patří k tomu nejlepšímu, co vám může kdejaká kapela nabídnout. O Kiss se mluví jako o pionýrech tzv. stadionového rocku a rozhodně to za těch 40 let vypilovali. I když se některé „atrakce“ vystoupení opakovaly (např. Paulova lanovka doprostřed publika) a začátek byl tentokráte dost strohý, rozhodně to nebylo podle kopíráku. I když mě teda dostalo zjištění, že video během intra, kdy kapela nastupuje útrobami haly na pódium, je předtočeno, a navíc je pro celé turné stejné (stačí porovnat záznamy z různých měst na Youtube ).

Součástí koloritu účasti na koncertu v kotli je urvat co nejvíc suvenýrů. Na rockových koncertech lítají hlavně trsátka. Konkurence je ale veliká, a tak cokoliv ukořistit dá starost. Já měl velké štěstí. Po tradičním plivání krve, výletu ke střeše haly a písničce God of Thunder zahodil Gene Simmons do tmy trsátko a to se z vrchu pódiové konstrukce tmou sneslo až k mým nohám. Takže tenhle suvenýr byl bez práce

Trsátko Gena Simmonse

O Petru Kalandrovi vím akorát, že působil ve skupinách Marsyas a Bluessession. Díky koncertu jsem se dozvěděl, že působil, kromě jiného, v bluesovém seskupení ASPM. Na koncertě se kromě kapely Bluessession a ASPM sešli ostatní hudebnící, s kterými Petr vystupoval, tj. například Vladimír Mišík a Vladimír Merta.

Mně oslovuje asi nejvíce tvorba BluesSession. I když se z velké části sestává z cover verzí Dylanových hitů, osobnost současného kapelníka Olina Nejezchleby a vtip schovaný v textech písní se mi prostě líbí. BluesSession byla věnována velká část programu.

Koncert jako takový jsem v O2 aréně před lety neabsolvoval. Z nějakého důvodu je mi Waters z celého původního ansáblu Pink Floyd nejméně sympatický. Vzpomínám, že jsem tehdy dal přednost revivalu Australian Pink Floyd Show (který rozhodně stojí za to).

Musím říct, že koncerty byly dle snímku fenomenální. Film byl sestaven ze záznamů několika venkovních koncertů ve Spojených státech a stage, která prý u venkovních koncertů měřila i 150m, je vskutku úžasná. Během koncertu se mění a roste na ní samozřejmě zeď, kterou na konci skladby The Trial sbourají (Tear down the wall!).

Film je prošpikován civilními záběry Waterse, který svým Rollsem navštěvuje pomníky padlých a vzpomíná na místech, kde je pochován jeho otec a dědeček, kteří oba padli během obou světových válek.

Film vyšel i nedávno na BluRay/DVD. Doporučuju se podívat.

Banda kolem Kaie Hansena slaví 25 let a po loňské nové desce Empire of the Undead a Best Of kompilaci přišlo i narozeninové turné, které se odehrálo v poslední době čím dál oblíbeném klubu Meet Factory na pražském Smíchově.

Celkem krátkou dobu před koncertem se ke kapele připojil „záložní“ zpěvák. Kai Hansen to odůvodnil slovy, že dlouhá koncertní šnůra moc nesvědčí jeho hlasivkám a že si chce dopřát volnosti na stage (podobnost se situací v Helloween před zapojením Kiskeho je čistě náhodná). Na rozdíl od Kiskeho, který po svém nástupu odzpíval snad všechno, Frank Beck mi zatím na pódiu přišel jako komparsista.

Jak se na správnou narozeninovou party sluší a patří, došlo i na překvapení. Kromě reggae vložky do skladby I Want Out z dob Helloween se jednalo o hosta v podobě Ralfa Scheeperse, původního zpěváka skupiny. Ten se údajně ke kapele přidal na koncertě v Berlíně a pár dalších koncertu si s nimi zazpíval. Vtipné je, že někteří mí známí, zarytí fanoušci Gamma Ray, ani neví, že se podílel na zásadních albech v historii kapely.

David Coverdale loni vydal Whitesnake re-edici písní z alb Burn a Stormbringer, na nichž se podílel během působení v Deep Purple, pod názvem Purple Album. Značná část písní tak byla z tohoto alba a koncert v novém hávu připomínal jeho éru z dob Purplů, včetně notoricky známé You Keep On Moving, kterou Coverdale napsal společně s Glenem Hughesem.

Samozřejmě zazněly i klasické Whitesnake vypalovačky v čele s Here I Go Again a zakončené písní Still of the Night v přídavku. Osobně jsem si koncert užil o chlup víc než před lety, kdy Whitesnake předskakovali Judas Priest taktéž v Praze. Přeci jenom zde byl Dave hlavní hvězdou a nevyplňoval jen čas čekání na Judas Priest.

Kromě těchto velkých akcí byl rok 2015 plný jiných koncertů. Samozřejmě jsem byl na Mňáze, přičichl jsem i ke ska (ne moc spokojeně) v podání Sta zvířat, a našel se i čas na pro mne již klasiku Queenie nebo Blue Effect.

Další čtení:

• Můj hudební rok 2023
• Steve Vai - Lucerna Music Bar, 29. dubna 2023
• Můj hudební rok 2022
• Můj hudební rok 2021
• Helloween vydali první singl Skyfall z připravovaného reunion alba
• Můj hudební rok 2020
• Nové album Helloween přijde příští rok

Přidat LDAP adresář jako zdroj kontaktů v Thunderbirdu se může v případě SSL připojení s self-signed certifikátem trochu zkomplikovat. Z nějakého důvodu se neobjeví známý dialog pro přidání výjimky, jako jsme zvyklí při připojení na mailserver.

Následující postup by měl pomoci při manuálním přidání výjimky:

1. Běžte do editoru předvoleb (aka about:config, Nastavení → Rozšířené → Obecné, tlačítko Editor předvoleb).
2. Vložte nový (nebo upravte existující) řetězec s klíčem 'network.security.ports.banned.override', nastavte hodnotu na '636'. Toto nastavení vypne blokování portu 636 pro obecné použití (více na http://www-archive.mozilla.org/projects/netlib/PortBanning.html).
3. Běžte do Nastavení → Rozšířené → Certifikáty → tlačítko Certifikáty → Servery → Přidat Výjimku.
4. Napište adresu vašeho serveru 'your_ldap_host:636' do políčka Adresa, klikněte na Získat certifikát, poté na Schválit bezpečnostní výjimku.
5. Přidejte si váš LDAP adresář do kontaktů. Můžete použít SSL.
6. Nyní můžete hodnotu nastavení 'network.security.ports.banned.override' vrátit na původní hodnotu, již není potřeba.

Snad pomohlo

Rok 2014 jsem co se týče kultury dost zanedbával. Přesto se ke konci roku vyrojilo několik zajímavých příležitostí a je tudíž ještě o čem psát.

Kapela plná excelentních muzikantů, která v podstatě definovala žánr progresivního metalu. Přestože už fungují bez svého původního bubeníka Mika Portnoye, jejich dosud poslední album ukazuje, že banda okolo Johna Petrucciho a Jamese LaBrie pořád má co ukázat. I když si člověk jejich tvorbu užije především doma v klidu ze studiových nahrávek, koncert rozhodně stál za to. Jen byl překvapivě dlouhý, uprostřed koncertu byla dokonce přestávka. Ke konci se mi už všechny skladby slévaly dohromady a celkem jsem byl na chvíli z Dream Theater vyléčen. Ale pořád platí, že doma v klidu si je poslechnu kdykoliv.

Vagon je domovským klubem této před lety obnovené kapely. Radim Hladík se obklopil třemi novými muzikanty a získal si nové publikum. Nové aranže starých písní jsou chvílemi až k nepoznání od svých originálů ze 70. let. Pokud si pustíte nějaké skladby z původní Nové Syntézy (1 nebo 2), najdete tam původní znění několika písní ze současného repertoáru. K tomu si Honza Křížek přihodil pár skladeb ze skupiny Walk Choc Ice, z nichž všichni poznají především notoricky známou Rejdit.

Trochu osvěžit staré dílo se povedlo loni na festivalu Rock for people, kde skupina zahrála skladbu Nová Syntéza 2 s big bandem. Právě ve Vagonu se pak konala premiéra skladby ve verzi bez big bandu. Trochu tam chyběl ten swingový orchestr, ale jinak dobrá práce.

Saxon jsou jedni z těch slavnějších zástupců škatulky New British Heavy Metal (s např. Judas Priest a Iron Maiden). Letošní turné bylo ku příležitostí výročí 35 let kapely.

Koncertu předskakovaly dvě kapely, Skid Row and Halcyon Way. Dorazil jsem až v průběhu, takže jsem jim moc nevěnoval pozornost, spíš se šel občerstvit a připravit si dobré místo na hlavní koncert. Saxon představili zásadní skladby své historie, včetně mé oblíbené Princess of the Night. V Roxy se rozpoutalo neskutečné peklo a tamější akustika mě donutila pořídit si později špunty do uší, abych se nějakých dalších koncertů dožil ve zdraví. Oproti standardnímu jednomu dni mi pískalo v uších mnohem déle.

Kapela sama sebe pasuje do žánru, který nazývá happy metal. V mnoha písních nelze nepřeslechnout podobnost s hudbou Gamma Ray (původní bubeník hrával i s Gamma Ray). Velmi veselou hudbu a texty doplňuje podmanivá gestikulace frontmana kapely Chrise Baye. Na předkapele Dragonhammer mě zaujaly jen dvě věci - špatné ozvučení a strašně charismaticky vyhlížející basák. Oproti předkapele se zvuk s příchodem hlavních hvězd naštěstí o dost zlepšil a koncert byl perfektní, plný energie a spolupráce s publikem. Jen škoda, že nezahráli mou oblíbenou skladbu A Perfect Day.

V pražské Nové chmelnici jsem byl poprvé. Poloha skoro na konci světa není moc dobrá na cestu domů noční MHD, ale proti letňanskému výstavišti to ještě jde. Kromě neskutečně neschopné a pomalé šatnářky nemohu klubu vytknout nic.

Na sklonku roku jsem potkal Danušku. Náš hudební vkus se sice dotýká jen částečně (na metalový koncert ji rozhodně nedostanu :D), nicméně Mňágu zná snad každý (tedy i včetně mě), takže to rozhodování nebylo až zas tak těžké.

Petr Fiala je rozhodně úžasný performer a na pódiu dělá hodně zábavy. Jeho hlas zní trochu jinak než na deskách (aspoň na těch 20 let starých, ale i na té nejnovější), ale docela líbivým způsobem. Během koncertu došlo ke křtu nové desky Made in China, kmotrem se stal Richard Krajčo. Mňágu jsem si díky koncertu vlastně i docela oblíbil, za poslední půlrok vede můj žebříček poslechovosti na last.fm

Závěr roku přinesl několik příslibů na ten následující, rok 2015. Hlavní bombou pro mě byli Def Leppard, kteří se zde ukázali po velmi dlouhé době.

Další čtení:

• Můj hudební rok 2023
• Steve Vai - Lucerna Music Bar, 29. dubna 2023
• Můj hudební rok 2022
• Můj hudební rok 2021
• Helloween vydali první singl Skyfall z připravovaného reunion alba
• Můj hudební rok 2020
• Nové album Helloween přijde příští rok